Jeden z největších požárů v moderní historii Prahy vypukl před 45 lety ve Veletržním paláci

Největší audioportál na českém internetu

Veletržní palác v pražských Holešovicích | Foto: Jolana Nováková, Český rozhlas

Veletržní palác byl postaven ve 20. letech minulého století jako největší stavba svého druhu na světě té doby. Dvakrát ročně se tu konaly veletrhy s obrovskou návštěvností.

Do historie budovy se výrazně zapsal 14. srpen 1974, kdy byla téměř zničena obrovským požárem. Rekonstrukce paláce započala až několik let poté a dokončena byla v polovině 90. let. Nepřehlédnutelná stavba je od roku 1980 sídlem Národní galerie, jsou tu expozice současného umění. A Malá dvorana paláce je architektonickým skvostem.

 

Otevřeno je denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin

Veletržní palác se skládá ze dvou rozdílných částí: dlouhé s pásovými okny, a z kratší části na severní straně, s pravidelným čtvercovým rastrem, téměř továrenského charakteru. V části s dlouhými okny je uprostřed veliká dvorana, původně zvaná Strojírenská hala, která je široká, dlouhá, ale relativně nízká, ve vztahu k paláci, má jen 12 metrů do výšky. Zatímco v severní části se nachází takzvaná Malá dvorana, o půdorysu 30 x 12 metrů, která je ovšem 6 podlaží vysoká. Dlouhý a široký a úzký a vysoký: rozdíl těchto dvou prostorů je úchvatný.

 

Na ochozech měly být původně kanceláře, nakonec se staly nejoblíbenějším místem vystavování při konání veletrhů

V jednotlivých podlažích Malé dvorany jsou ochozy, původně tam měly být kanceláře společnosti Pražské vzorkové veletrhy. Ale ukázalo se, že v roce 1928, kdy se Veletržní palác otevíral, hlad po vystavování výrobků byl tak veliký, že se k vystavování využívaly právě i ochozy. A ochozy se staly jednou z nejpopulárnějších a nejkrásnějších částí veletrhů, díky tomu, že byly přehledné.

 

Národní galerie ve Veletržním paláci vystavuje současné umění

V srpnu 1974 ve Veletržním paláci vypukl obrovský požár. Budova byla v té době, době předpočítačové, doslova vystlaná papíry, oheň tak měl dobrou potravu „na každém kroku“. V Holešovicích byl navíc špatný tlak vody. To a další okolnosti zapříčinily, že požár se dlouho nedařilo uhasit. Pak se dlouho dumalo, zda budovu zbořit či nechat stát. A co s ní. Nakonec ji získala Národní galerie. Nejprve se začalo vyklízet. Rekonstrukce započala až v roce 1985. A Veletržní palác byl znovu otevřen v roce 1995. Dnes patří současnému umění, připravuje se na proměny expozic. Chystá se soutěž na úpravu vnitřních prostor. „Všem návštěvníkům, kteří sem přijdou, doporučuji: postavte se dole v Malé dvoraně a rozhlédněte se nad sebou, protože takový prostorový zážitek, s takovou noblesou architektury, ten už dneska nepotkáte,“ dodává architektka Radomíra Sedláková.

Ve Veletržním paláci je otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.