Klukovice, jedna z bran do Prokopského údolí

Klukovice, kdysi malá ves, jsou dnes součástí pražských Hlubočep. Rozkládají se na jižním úbočí Prokopského údolí. K Praze byly připojeny už v roce 1922. Dlouho si zachovávaly vesnický charakter. Až v posledních letech se sídliště Barrandov rozšířilo k prvním klukovickým domkům. A ves pomalu srůstá s městem.

Ves je to původem středověká. První zmínka o ní, respektive o dvoru je z roku 1342. Název vsi je však zřejmě starší a vznikl podle jména majitelů. Potom se v držení Klukovic vystřídala řada různých vlastníků, až je po třicetileté válce získali jezuité.

Historicky nejzajímavější stavbou v Klukovicích je starobylý mlýn v Prokopském údolí, kterému se říká Dalejský, Klukovický nebo Horův. Krátce vlastnil Hlubočepy i Pavel Michna z Vacínova. „Dočetl jsem se, že si v roce 1621 koupil Hlubočepy a okolí,“ vypráví Zdeněk Bartůněk. „A že na mlýně se zachovala pamětní deska, kterou tam sám Michna pověsil. Snažil jsem se desku, i za pomoci místních, najít.“ Nakonec ji objevili ve fasádě domu u silnice v Hlubočepech. Je z roku 1624.

To, že byly Klukovice oblíbenou zastávkou při výletech do Prokopského údolí už na začátku 20. století, potvrzuje budova bývalého hostince U Kosů s datací 1909. Zahradní restauraci doplňovala prosklená veranda. Jistě se tu i tančilo.

Soužití lidí a skal
Klukovice
Dalejský mlýn
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.