Kolik je v Praze rybníků? Hodně!
Rybníkářství má v Praze dlouholetou tradici. Většina dnešních pražských rybníků sice v minulosti ležela mimo území města, přesto je dnes v metropoli v nájmu Českého rybářského svazu na padesát rybníků.
Většinou jsou to rybníky chovné, ale v některých se dá i rybařit, a v jiných zase koupat.
Jedna z velkých rybničních soustav vnikla ve 14. století na podnět Arnošta z Pardubic na Kyjsku v povodí Rokytky (dnešní Praha 14). Tvořil ji Kyjský rybník, rybník v prostoru dnešního suchého poldru Čihadla, soustava menších rybníků na Svépravickém potoce a možná i Velký Počernický rybník. Další větší rybniční soustava byla na Dubečsku, v povodí Říčanky. Ještě před třicetiletou válkou se v prostoru mezi Dubčí, Úhřiněvsí a Měcholupy nacházela téměř padesátka větších či menších rybníků vzájemně propojených soustavou důmyslných kanálů.
Hlavním důvodem zakládání velkých rybníků byl chov ryb. Ryby byly žádaným zbožím a trvalkou v jídelníčcích. Nejčastěji se choval kapr a byl považován za větší delikatesu než pstruh. Menší rybníky pak sloužily, mimo chovu ryb, i jako zásobárna vody pro mlýny a hamry.
S rozvojem a rozšiřováním Prahy v dalších stoletích počet rybníků postupně klesal. Mizely hlavně menší rybníky, mnohé musely ustoupit výstavbě. Budovaly se ovšem velké retenční nádrže a přehrady (Džbán, Hostivař…). Pokud bychom chtěli dnes změřit vodní plochu v Praze, ve skutečnosti jí vlastně přibylo.
Největším pražským rybníkem je ten Počernický ve východní části Prahy, v katastru Dolních Počernic. Hnízdí zde labuť velká, ledňáček říční, moudivláček lužní, lyska černá, potápka roháč a v zimě sem zavítá i volavka popelavá. Druhým největším je Podleský rybník, mezi Dubčí a Uhříněvsí. Ve své době se tu prý koupával i prezident Masaryk, rybník totiž leží blízko zámku Koloděje, kde měl letní sídlo. Pod hrází rostou několik staletí staré chráněné duby a najdete tu zříceniny Podleského mlýna. Kyjský rybník, třetí největší, byl zásobárnou vody pro bývalý mlýn. V roce 1962, kdy téměř zmizel pod nánosy usazenin, byl z poloviny odbahněn. Další odbahnění proběhlo na přelomu 70. a 80. let při výstavbě sídliště Černý Most, odkud byla do rybníka svedena spodní voda. Tehdy tu vyrostla dělící hráz a za ní sedimentační nádrž. Kyjský rybník je oblíbeným cílem rybářů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/c61cb9fdb5b8bd1e1a6d06ebcb7110e7.jpg?itok=4Fwwcnre)
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka