Konec koncovky -ová u ženských příjmení? Problém vzniká u skloňování, říká jazykovědec Prošek
Štěpánka Duchková se ptala ředitele Ústavu pro jazyk český Martina Proška, jaké novinky letos čekají školáky v českém jazyce, jaký bude v budoucnu nový slovník spisovné češtiny nebo třeba na přechylování ženských jmen.
Vláda tento týden nepodpořila připomínku, podle které by se měla zrušit povinnost přechylovat ženská příjmení. Co si o tom myslí bohemista Martin Prošek?
„Náš pohled vychází spíš z toho, jak pozorujeme jazykovou realitu. Ta otázka má takové dvě roviny. Jedna rovina je ta, jestli má stát vlastně někomu nařizovat, jak se má jmenovat. O té vůbec nerozhoduje Ústav pro jazyk český,“ vysvětluje šéf instituce, která zkoumá náš jazyk, ale poskytuje také služby veřejnosti, zejména poradenství.
„Obracejí se na nás tazatelky s konkrétními problémy, které je potkávají. Když si nechá žena nepřechýlené příjmení, dostane se do problému ve chvíli, kdy se musí to příjmení skloňovat v ostatních pádech. Když je to příjmení domácího původu, třeba příjmení typu Straka, tak co řeknete v běžné komunikaci: Jdu na oběd se Straka nebo se Strakou?“ ptá se Prošek.
Celý rozhovor si poslechněte, nebo si pusťte video.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
