Kudy šla Sametová revoluce
Byl Miloš Zeman na Národní třídě 17. listopadu 1989? Na tuto otázku vám bohužel neodpovíme. Václav Müller se minulý týden vydal na procházku po místech, kde studenti a tisíce dalších lidí dali poprvé ve velkém a velmi nahlas najevo nesouhlas s komunistickým režimem. Průvodci mu byli tehdejší studenti Miroslav Trejtnar a Taťána Marková, kteří svorně o účasti současného prezidenta na pochodu za svobodu mlčeli.
Měli totiž smůlu a na inženýra Zemana v mohutném davu ani oni nenarazili. Nutno ještě podotknout, že procházku trojice absolvovala několik dní předtím, než se pan prezident k účasti na demonstraci přihlásil.
Co se tehdy dělo?
V pátek 17. listopadu 1989 odpoledne, ještě za světla, začaly davy studentů zaplňovat Albertov, ulici před budovou přírodovědecké fakulty. Záminkou byla vzpomínka na studenta Jana Opletala, kterého padesát let před tím popravili nacisté. Studenti ale přišli demonstrovat tentokrát proti totalitě, která sužovala přímo jejich generaci. Někteří dokonce přinesli pod kabáty schované transparenty a všichni byli nabiti energií a zdravým vzdorem.
První kordony
Na první šik policistů narazili demonstranti už docela blízko - tam, kde Albertov kříží ulice Na Slupi. Nic moc se ale nedělo a průvod pokračoval dál povolenou trasou na Vyšehrad uctít památku slavných Čechů. Před kostelem se mačkalo asi 10 tisíc lidí. Po 18 hodině demonstrace oficiálně skončila. Lidé ale chtěli dojít do centra, až na Václavské náměstí. Část davu se oddělila od hlavního proudu a směřovala ke Karlovu náměstí.
Ať žije Havel!
Druhá polovina vyrazila k železničnímu mostu a podél Vltavy směrem k Jiráskovu náměstí. Tam také nakročila cestu ke svobodě studentka Filozofické fakulty Taťána Marková a posluchač DAMU, Miroslav Trejtnar. Vzpomínali například na to, jak průvod procházel kolem domu, kde tehdy bydlel Václav Havel. A dav najednou začal skandovat: „Ať žije Havel!“
Národní třída
Na balkon Národního divadla zase lidé zdravili herce Borise Rösnera, který si v pauze odskočil na cigaretu. Jen o pár metrů dál začala situace houstnout. Bezbranní studenti posedali proti vycvičeným policistům s obušky. Mladí lidé v davu křičeli: „Máme holé ruce!“ Nebylo jim to nic platné. Demonstrace skončila – masakrem.
Jak to říct dětem
Miroslav Trejtnar a Taťána Marková natočili o listopadu 1989 půlhodinový snímek s prvky animace. Podkladem pro film s animovanými prvky jsou osobní vzpomínky, jejich vlastní a několika jejich přátel. Jak tvůrci říkají, snímek vznikl proto, aby pamětníci nezapomněli a děti aby měly alespoň nějaké základní povědomí o jednom ze zlomových okamžiků českých dějin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.