Lidé si na pražských hřbitovech mohou adoptovat hroby slavných osobností

Nikdo neplatí ani za hrob architekta Josefa Fanty na olšanských hřbitovech, krajináře Julia Mařáka nebo skladatele Otakara Ostrčila na Vyšehradě nebo ani za hrob autora Broučků Jana Karafiáta. V první fázi projektu Adopce hrobů je možné stát se patronem některého z téměř padesáti hrobů.

„Zájemce si bude moci zaplatit částku rovnající se nájmu za hrobové místo. Ty neproplacené hroby budou po tu patřičnou dobu, zpravidla deset let, zaplombovány, budou zablokovány pro jakékoli nakládání,“ vysvětluje ředitel pražské hřbitovní správy Martin Červený.

Druhým možným způsobem, jak pomoci, jsou adopční dary. To se týká hlavně významných hrobů, které jsou v dezolátním stavu a u nichž je potřeba vyšších částek, například na rekonstrukci. „Pokud to bude v možnostech firmy nebo jednotlivce, může zainvestovat opravu. Pokud to bude nad jeho finanční možnosti, tak se mohou dary sčítat,“ říká Červený.

V projektu ale nejde jen o hroby známých osobností. Vedení hřbitovní správy do něj zařadilo třeba i žulový náhrobek Ludmily Fajcové na vyšehradském hřbitově.

„Ludmila Fajcová byla sestra z vinohradské nemocnice, která v roce 1945 pomáhala zachraňovat vězně z Malé terezínské pevnosti a nakazila se přitom skvrnitým tyfem a na následky této nákazy zemřela,“ přibližuje Červený.

Tím, že lidé za určitý hrob zaplatí, se ale stanou jen jakýmsi patronem, který bude moct hrob udržovat, ale „adopcí nevznikne užívací právo. Ten člověk nebude moci do toho hrobu pohřbívat nebo s ním manipulovat takovým způsobem, že by třeba ostatky té které osobnosti exhumoval,“ dodává ředitel pražské hřbitovní správy Martin Červený.

Pokud budou lidé chtít, dostanou certifikát o svém mecenášství. Hřbitovní správa počítá i s tím, že patroni by mohli mít cedulky i přímo u adoptovaných hrobů.