Divoké devadesátky plné protikladů. Výstava DEVADE mapuje pražskou architekturu této éry

„Vybírali jsme stavby, které nám právě ilustrují větší témata rezonující architekturou 90. let. Ať už jde o příval zahraničního kapitálu, přes enormní rychlost tehdejší výstavby, po řešení všemožně bizarních materiálů,“ vysvětluje Matěj Beránek, editor a spoluautor publikace DEVADE, na základě které vznikla i výstava.

10 fotografií

A typickým materiálem pro toto období jsou třeba nově používaná reflexní skla.

„Všechno, co se blýskalo, tak bylo in. Vracel se kámen, který se v 80. letech moc nevyskytoval v architektuře, tak dostal takový revival, protože zase připomínal punc něčeho exkluzivnějšího, trvanlivého. Leštěné plochy obecně, atypické prvky v interiéru, kdy si můžete všimnout, že umyvadlo není umyvadlo, ale umyvadlo je mušle na nějakém norském sloupu.“

Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřeje Boháče je výstava připomínkou období, kdy se vše dělo rychle. Domy, které vznikají deset až dvacet let, tehdy vznikaly i za pouhé dva roky, zároveň ale bez koncepčního přístupu k územnímu plánování.

Výstava DEVADE|foto:Sabina Vosecká, Český rozhlas

„Taková dekáda byla nejen tím ekonomickým a společenským přerodem, ale i tou architekturou a nějakým vstupem do města. Myslím si, že ten, kdo je nezažil, tak by si mohl odnést to, že jakkoliv to byla doba byla složitá, tak se odehrálo hrozně moc odvážných rozhodnutí s velkou energií. A ten, kdo je zažil, tak třeba ho to jednak nostalgicky ho vrátí do nějaké doby a také otevře nějaký prostor kriticky tu dobu nahlížet. My si vždycky máme tendenci pamatovat z mládí to hezčí,“ myslí si Ondřej Boháč.

Výstava DEVADE bude v Centru architektury a městského plánování přístupná až do 17. května.

Co všechno je součástí výstavy? A proč je to na delší čas poslední výstava v CAMPu? Poslechněte si celou reportáž.