Vadí mi bezohlednost. Není fér si někoho filmovat v nejslabší chvíli jeho života, říká lékařka záchranky Katarína Veselá
Katarína Veselá pracuje roky jako lékařka pražské záchranné služby. Za sebou má stovky výjezdů a mnoho zkušeností s pacienty, jejich blízkými i přihlížejícím davem. Co práci lékařky záchranné služby komplikuje nejvíc? A kdy potřebovala zachránit ona sama?
Se záchrannou službou vyjíždí mnohokrát do měsíce. Kromě práce pro pražskou záchranku totiž stíhá působit také ve Středočeském kraji, v Ústeckém kraji a také slouží ve Vinohradské nemocnici na ARO.
„Můj rekord je dvanáct výjezdů za dvanáctihodinovou službu. Někdy se ale nevyjede vůbec. Průměrně vyjíždíme v Holešovicích, kde sloužím, pětkrát za službu. Nejčastěji míříme k seniorů, k dušnostem a bolestem na hrudníku. Během akce se věci musí dít rychle, ale ne nekoordinovaně. Lidé někdy čekají, že rychle vyběhneme a začneme pracovat. Rychlost ale nesmí být na úkor kvality péče,“ vysvětluje Katarína Veselá.
Nejvíc jí komplikují práci řidiči, kteří se nevěnují řízení a nepustí auto záchranné služby, nebo ho dokonce záměrně blokují. „Někdy mi dávají zabrat i kolemstojící. Když se někde něco stane, všichni chtějí stát vedle, všichni si to chtějí točit a všichni to chtějí sdílet. Je to nefér vůči tomu člověku, který tam leží, kterého si někdo filmuje v té jeho nejslabší a nejohroženější chvíli jeho života.“
Katarína Veselá jezdí k zásahům v malém rendez-vous autě. Mnohdy je na místě dřív, než „velká“ záchranka.
„Jako lékařka pražské záchranky vnímám svět úplně jinýma očima. Hned řeším, jestli se dostaneme do výtahu, jestli nebudeme potřebovat hasiče. Snažím se všímat si i drobných momentů, které by nám mohli zkomplikovat práci.“
Všichni se s něčím pereme
Důležitá je ale podle ní i pomoc lidem, kteří musí po odjezdu záchranky vstřebat adrenalin spojený s ošetřením jejich blízkého.
„Máme možnost zavolat na místo takzvaného interventa. Já už to dokážu vycítit, že je toho na ně moc. Službu aktivujeme přes dispečink a do několika desítek minut za oním člověkem přijede intervent, který mu poskytne první psychologickou pomoc.“
Před pár lety si Katarína Veselá sama prošla velmi těžkým obdobím. V rychlém sledu se musela vypořádat se smrtí maminky, manžela, a ještě s požárem bytu.
„Vzpamatovávám se z toho čtyři roky a nebýt mých přátel a psychoterapie, tak bych to nezvládla. Do práce jsem mohla chodit. Já zavírám dveře od bytu a v práci žádné osobní věci neřeším. Těžké ale byly večery. Všechno jsem zajídala koláčema a přibrala jsem třicet kilo. Na sociálních sítích se dnes snažím ukázat, že všichni se s něčím pereme a že se dá ze všeho dostat.“
Jak jsou Češi ochotní poskytovat první pomoc? Kdy si uvědomila, že chce dělat u záchranky? Jak dnes vzpomíná na své nejtěžší období? Kdo jí tenkrát nejvíc pomohl? A co byla ta největší vnitřní proměna, kterou si prodělala? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
