Dvacet let na scéně? Uběhlo to rychle, mám s hudbou ty nejkrásnější zážitky, ohlíží se zpěvák Adam Ďurica
Do povědomí lidí se dostal s prvním ročníkem show Slovensko hledá Superstar, která odstartovala jeho sólovou dráhu. „Jako šestnáctiletý jsem si vypisoval přihlášku, že Slovensko hledá superstar, jako nenašli mě, ale nevadí, byla to vstupní brána do toho, abych mohl dělat hudbu profi,“ vzpomíná Adam Ďurica.
Ale mezitím už uteklo dvacet let. „Uběhlo mi to rychle. Vůbec netuším, kam se ztratilo těch 20 roků. Hudba mě vždycky strašně bavila, je to můj koníček, mám s hudbou ty nejkrásnější zážitky. Všecko, co s tím souvisí, beru jako součást mého života, nemám pocit, že jdu do práce.“
„Tam jsem pocítil, jak silná může být ta odezva, jak najednou všichni reagují na to, že jim ta píseň dělá dobře. Začaly zvonit telefony, všichni mě chtěli slyšet zpívat, prostě obrovský impulz to pro mě byl, velká motivace.“
Nejúspěšnější videoklip
Na úspěch pak navázaly další hity, mimo jiné Zatancuj si so mnou, který patří k jeho nejposlouchanějším. Na YouTube má skladba dokonce 34 milionů zhlédnutí.
„Ještě třeba dodat jednu věc, že to je můj nejúspěšnější videoklip, ve kterém mě neuvidíte. Vždycky si z toho dělám srandu. To lyric video nám dělal Jakub Mahdal, je pěkné, ale životě mě nenapadlo, že můj nejúspěšnější song bude ten, kde vlastně fyzicky nebudu,“ směje se.
Zásadní součástí jeho práce zůstávají koncerty. Právě tam podle něj hudba ožívá naplno. „Nejlepší pocit je ten tok energie. My dáme energii fanouškům, kteří nám ji vrátí,“ chválí si a zároveň doplňuje koncertní plány letošního roku. Kromě sólových koncertů ho čekají i další hudební akce.
„Úplně úžasný seriál Hudba na Vinicích. Minulý rok jsme to hráli, takže to bude zajímavé. Hned jak skončí letní sezóna, tak jedeme na akustické koncerty po celém Česku a Moravě.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
