Objevil se v básni, zasáhla ho střela a dnes slouží leteckému výzkumu: Libeňský plynojem
Na vrcholu kopce nad Palmovkou se „povaluje“ stříbrná koule o průměru 20 metrů. Je to bývalý libeňský plynojem. Během Pražského povstání dostal zásah. Naštěstí v té době už byl plynuprázdný. V současnosti plynojem využívá Výzkumný a zkušební letecký ústav.
Konstrukci tohoto prvního československého kulového plynojemu mělo na starosti Vítkovické horní a hutní těžařstvo. Byl postaven v roce 1932 a svému účelu sloužil pouhých třináct let. V závěru druhé světové války téměř vypuštěnou kouli poškodilo několik průstřelů. Projektil zasáhl plynojem z jižní strany a uvnitř explodoval. Na straně zásahu je umístěna záplata, na severní části jsou dodnes patrné nerovnosti způsobené střepinami. Po opravě se plynojem ke svému původnímu účelu nevrátil. V roce 1949 byl předán k využití Výzkumnému a zkušebnímu leteckému ústavu.
Výzkumný ústav přeměnil původní přetlakovou nádobu na podtlakovou nádrž pro aerodynamický tunel. Je zde možné simulovat fyzikální podmínky při vysokých rychlostech proudění. Libeňský plynojem byl roku 2006 vyhlášen kulturní památkou a rok nato poprvé zpřístupněn v rámci Dnů evropského kulturního dědictví.
Jako jediná stavba na holém návrší plnil plynojem nejen svou funkci, ale přitahoval i zraky umělců. Je zachycen na obrazech, kresbách i grafických listech malířů a výtvarníků (Josef Šíma, Cyril Bouda, Jan Konůpek…), byl často fotografován (Miroslav Hák, Josef Sudek, Václav Chochola…). Objevil se dokonce v literatuře, v poezii, Josef Škvorecký napsal Blues libeňského plynojemu. Asi nepřekvapí, že upoutal i nedaleko žijícího Bohumila Hrabala.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
