Podolský palác vždy připraven
Dvě technicky i architektonicky zajímavé budovy, které spojuje nadzemní tunel, to je Podolská vodárna. Stojí mezi Vyšehradem a plaveckým stadionem v Podolí, na pravém břehu Vltavy. Budovy byly postaveny podle návrhu architekta Antonína Engela. Ale dělí je od sebe celých 30 let! Ta starší slouží od roku 1930 a mladší od roku 1962. Že nepoznáte, která je která?
Budovy jsou téměř identické, bílé „paláce“, postavené ve stylu architektonické moderny nebo konstruktivismu. Uvnitř mají železobetonovou konstrukci, parabolické nosníky, a přesto jsou krásné napohled zevnitř i zvenku. Starší budovu tvoří dvě filtrační haly, takzvané Engelovy vodní katedrály. Mladší budova se od té starší liší pouze tím, že ji na jižní straně zdobí takzvaná věž. Jižnímu průčelí věže dominují pískovcové sochy, které představují alegorii řeky Vltavy a deseti jejích významných přítoků.
Starší budova slouží stále jako filtrační stanice, jsou tu 3 kaskády filtrů, které chemicky předpřipravenou vltavskou vodu upraví na vodu pitnou. Filtrace probíhá křemitým pískem, filtry se pravidelně čistí, přibližně jednou za 24 hodin, a jsou stále připravené opět „naskočit“ do provozu. V Podolské vodárně je také umístěna expozice Muzea pražského vodárenství. K nahlédnutí bude třeba v rámci Dnů otevřených dveří letos 7. a 8. října.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
