Pračky v Rudolfinu aneb moderní umění v historické budově

Galerie Rudolfinum společně s Českou filharmonií sídlí v historické budově Rudolfina. Reprezentativní neorenesanční stavba, projektovaná jako koncertní síň a galerie, byla postavena v roce 1884 architekty Národního divadla Josefem Zítkem a Josefem Schulzem.

4. ledna 1896 se Rudolfinum stalo svědkem historicky prvního koncertu České filharmonie. V roli dirigenta na pódiu stanul sám Antonín Dvořák. Po roce 1918 budova sloužila jako sídlo poslanecké sněmovny Národního shromáždění, hlavní jednací síň byla v koncertním sále a dvorana se přeměnila na jídelnu. Za druhé světové války v Rudolfinu sídlili Němci. Po válce jižní část budovy fungovala jako místo konání koncertů a hudebních představení. V galerijní části probíhala výuka, sídlila tu Hudební fakulta Akademie múzických umění a dvorana se stala tělocvičnou.

V letech 1989 až 1992 Rudolfinum prošlo zásadní rekonstrukcí, která navrátila původní význam a poslání severnímu, tedy výstavnímu křídlu budovy. „Činnost zahájila Galerie Rudolfinum v obnovených prostorách 1. ledna 1994,“ vysvětluje David Korecký, kurátor Galerie Rudolfinum, a dodává: „Věnuje se současnému výtvarnému umění s občasnými průhledy do minulosti.“

Výstava Krištofa Kintery nazvaná Nervous Trees potrvá v Galerii Rudolfinum do 26. listopadu. Je to jubilejní 100. výstava novodobé Galerie, a proto je na ni vstup zdarma.

Dvorana v Galerii Rudolfinum
Z výstavy Krištofa Kintery
Z výstavy Krištofa Kintery
Z výstavy Krištofa Kintery
Z výstavy Krištofa Kintery
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.