Sandra Pogodová: Na lidské tělo se dívám jako na strom, na kterém je vidět, co člověk prožil
Narodila se v Olomouci, vystudovala pražskou konzervatoř a brzy se ve světě šoubyznysu vybudovala jméno. I v jejím životě ale byly chvíle, kdy jí do smíchu nebylo. Nejen o tom se Sandra Pogodová rozpovídala v pořadu Až na dřeň.
Usměvavé herečky je teď všude plno, a to hlavně kvůli tomu, že vydala knihu. Spolu se svým „tátou“ sepsala povídky z jejich rodinného života, u kterých se budete smát od ucha k uchu. „Já jsem už dlouho chtěla napsat knihu, ale neznala jsem žádného nakladatele a já se moc neumím nabízet. Tak jsem vyslala někam do nebes prosbu, aby mi do cesty něco přišlo a asi dva měsíce na to mě po odvysílání pořadu Všechnopárty oslovily dvě dámy z nakladatelství a kniha letos na jaře vyšla,“ popisuje herečka zrod knihy Hoď se do Pogody. „Můj tatínek je takové pětasedmdesátileté šťastné dítě. Miluje muziku, nádherně píše a já jsem moc šťastná, že jsem s ním tu knížku mohla napsat.“
Je skoro neuvěřitelné, že první vzpomínkou Sandry Pogodové je nemocniční chodba. Jako tříletá totiž musela podstoupit náročnou operaci nezhoubného nádoru. „Já se narodila s malým flíčkem na čele, ze kterého se do tří měsíců stalo obří vejce plné krve. Moji rodiče tehdy zažívali permanentní strach a čelit museli i nepříjemným reakcím okolí.“ Ve třech letech nádor Sandře odoperovali, ale jizva zůstala. „Nejhorší to bylo v pubertě, a pak když jsem se rozhodla věnovat herectví, protože tu platí nepsané pravidlo, že herečka musí bát krásná,“ vypráví herečka, která se prý dnes na lidské tělo dívá jako na strom, na kterém je zkrátka vidět, co člověk prožil. Ke své jizvě má silný vztah, je sama se sebou srovnaná a nikomu, ani sobě, nemusí nic dokazovat.
Celý rozhovor se Sandrou Pogodovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu a nezapomeňte se podívat také na videozáznam.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.