Skautský institut v Rybárně zve k tvorbě i posezení. K dispozici je vám temná komora, nejrůznější dílny i kavárna
Učím se tím, že to dělám. Heslo, které razí skauti. Do praxe se ho snaží převést v bývalém rybářském domku na Kampě. Místu říkají lidově Rybárna a široké veřejnosti nabízí dílny s vybavením, kde si můžete vyrobit téměř cokoliv. Prostorem nás provedl vedoucí Rybárny Janek Makarius.
Místností, kde můžete tvořit, je v Rybárně hned několik. V suterénu najdete ráj všech fotografů.
„Tady je temná komora, kde probíhají nějaké organizované programy a workshopy, nebo si člověk může přijít vyvolat třeba svůj film, pokud někdo fotí na analog. Zarezervuje si tu dílnu a má tady k dispozici vývojky, chemii, zvětšováky,“ ukazuje Janek Makarius.
Veškeré vybavení temné komory tak má člověk zaplacené v ceně hodinového pronájmu. V prvním patře pak sídlí sklářská dílna. „Přesunuli jsme sem pilu na sklo. Řežeme tu staré skleněné lahve, vyrábíme také nádobí pro kavárnu a kdokoliv chce, tak může přijít a využít to.“
A hned vedle se nachází audiovizuální dílna, která může sloužit k mnoha aktivitám. „Přicházejí sem nějaké kapely udělat si regulérní zkoušku. Někdo se učí pracovat třeba s mixážním pultem a zároveň je tady gramofon, takže někdo si sem chodí jen tak posedět a poslechnout si desku,“ dodává Janek Makarius.
Rybárna nabízí také keramickou dílnu nebo místnost, kde najdete veškeré vybavení pro práci se dřevem. Posedět můžete v místní kavárně a pravidelně se tu konají různé kulturní akce.
Poslechněte si celou reportáž.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
