Staré paláce i Lennonova zeď patří k atmosféře malostranských náměstí

Osobité kouzlo i zajímavé příběhy jsou spojeny s náměstími na Malé Straně. Nechat se jimi oslovit mohou také Pražané. Víte třeba, proč se Dražického náměstí jmenuje po jednom z biskupů? Nebo jaká je minulost Lennonovy zdi na Velkopřevorském náměstí? Také o tom nám v seriálu Prahou křížem krážem vyprávěla historička Jaroslava Nováková. S ní jsme se zastavili na šesti různých náměstích Malé Strany.

Dražického náměstí je nejhezčí večer

Asi nepatří mezi nejznámější v Praze. Řeč je o malém a malebném Dražického náměstí. Pokud sem ale přijdete večer, zažijete originální atmosféru tohoto místa. Uprostřed náměstí totiž stojí historický kandelábr pouličního osvětlení. Ten vás pomyslně přenese do předminulého století. „Kandelábr vznikl v roce 1867 a je zdobený čtyřmi plastikami ženských figur. Kdysi byla jeho součástí ještě socha symbolizující město Prahu. Stála úplně navrchu střední části osvětlení,“ říká Jaroslava Nováková.

A od rozsvícené lampy máte domy na Dražického náměstí jako na dlani. Naproti vyšší Malostranské mostecké věži stojí dům U Tří pštrosů. Zdobí ho také malba odpovídající názvu. „To vzniklo jako reklama živnosti majitele domu. Vyráběl totiž ozdoby pro pánské klobouky,“ vysvětluje historička. A nedaleko najdete dům U Bílé kuželky. Jeho domovní znamení prý připomíná, že tu kdysi bývala herna. Podle naší průvodkyně se tu hrálo hlavně v kostky. A nad symbolem kuželky v nice nad portálem je soška, která vás možná překvapí. Představuje svatého Josefa s Ježíškem.

Velkopřevorský palác  na Velkopřevorském náměstí

Tohle malé náměstí nese jméno po pražském biskupovi. Jan IV. z Dražic žil ve 14. století. Jaroslava Nováková o něm říká: „Tady úžasným způsobem přestavěl starší biskupský dvůr. Takže na jeho památku se náměstí dnes jmenuje Dražického.“ Někdejší biskupský dvůr, sídlo církevních představitelů, byl podle historičky monumentální. Rozkládal se na území od dnešní Mostecké ulice do ulice U Lužického semináře a téměř až na Klárov.

Místo bohaté na paláce

Přes malý most nad Čertovkou jsme přišli na Velkopřevorské náměstí. Turisté i Pražané ho navštěvují nejčastěji zřejmě kvůli Lennonově zdi. Pestrobarevně pomalovaná a popsaná zeď patří k Maltézské zahradě. Jaroslava Nováková připomíná, že nesla různé nápisy už řadu let před tím, než byl legendární zpěvák zavražděn. „Psali na ni přátelé vzkazy pro Jana Wericha, který nedaleko bydlel. Využívala se pro básničky a také vzkazy, které měly politický podtext. A když pak v prosinci 1980 došlo k vraždě Johna Lennona, tak se automaticky tato zeď změnila v místo pietní, které připomíná slavného muzikanta.“

Název náměstí dostalo podle Velkopřevorského paláce. Ten je součástí areálu Řádu maltézských rytířů. Právě tady je sídlo českého velkopřevora. „Díváme se na barokní palác, který se stavěl těsně kolem roku 1700,“ uvádí historička. Původní sídlo Řádu maltézských rytířů – komenda v této lokalitě stála od 60. let 12. století. „Z velké části byla zničena v době husitské. Po určitý čas tady maltézští rytíři nepobývali. Vrátili se na toto místo až v 17. století a výsledkem návratu je krásný palác,“ dodává naše průvodkyně.

K Velkopřevorskému náměstí patří i Buquoyský palác, kde se nachází sídlo francouzského velvyslanectví nebo Palác Metychů z Čečova. Pamětní deska na něm připomíná, že se tady narodil skladatel Josef Bohuslav Foerster.

V seriálu Prahou křížem krážem jsme se podívali také na Malostranské, Valdštejnské i Maltézské náměstí i na náměstí Na Kampě. Prošli jsme se kolem starých domů a chrámů a připomněli si zajímavé události i osobnosti s nimi spojené. Poslechněte si všechny reportáže v našem archivu.

Dražického náměstí s historickým kandelábrem pouliční lampy
autor: Jan Zítka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.