Starožitnosti mají lidé často doma

20. listopad 2015

V dopolední poradně si Ivana Navrátilová povídala se Simonou Šustkovou, viceprezidentkou Asociace starožitníků ČR, a nechala si vysvětlit jednotlivé styly v oboru zvaném starožitnosti.

Podle Simony Šustkové lidé starožitnost většinou poznají, ale nedokážou ji zařadit do správného stylu. „Na našem trhu jsou především věci z 19. a 20. století,“ říká Simona Šustková.

V 19. století vládl historismus. Opakovaly se historické slohy minulých století, to jsou takzvané pseudo styly. „Nejsou to žádné repliky, ale sloh 19. století, kdy se lidé vraceli k tomu, co bylo krásné. I když to má předponu pseudo, nejsou to žádné napodobeniny, je to opravdová kvalita.“

Dalším slohem, který ovládl svět po roce 1900, byla secese. „Bylo to po světové výstavě v Paříži. Tehdy třeba vznikly stanice pařížského metra. Objevují se květinové motivy, říká se, že umění takzvaně rozkvetlo. Lidé mívají často doma secesní šperky, světoznámé bylo třeba i české secesní sklo,“ vysvětluje Simona Šustková.

viceprezidentka Asociace starožitníků Simona Šustková ve studiu Reginy

Styl nazvaný art deco odstartovala výstava v Paříži v roce 1925. Vyznačuje se hranatostí, strohými liniemi, šperky bývají obvykle z platiny, jsou hranatější a často vykládané kameny nezvyklých barev. Styl art deco je podle Simony Šustkové teď módní a konvenuje našemu současnému vkusu.

Bruselský styl se odvíjí od výstavy EXPO v Bruselu, kde Československo v roce 1958 získalo řadu ocenění. Typický je hlavně porcelán a sklo, mívají hladké tvary, například čajové servisy bývají jen jednoduše zdobené nebo jsou úplně bez zdobení.

Jak vypadala jednotlivá období, si můžete prohlédnout i na veletrhu starožitností Antiq, který se koná na Novoměstské radnici do 22. listopadu.

autoři: Ivana Navrátilová , jku
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.