Už nechci rebelovat. Přednější je klid, moje soukromí a rodina, říká Alžběta Kolečkářová

„Rebelie mě dost dlouho určovala. Dnes chci klid a zaměřuji svou pozornost na soukromí a rodinu, říká zpěvačka, která čile koncertuje, moderuje a také chystá nový hudební projekt. „Píšu texty a dávám do toho kus sebe. Hlavně, abych nezůstala stát.“

Jako malá holčička prý byla velký živel, táhlo ji to k umění. „Moje dětství definoval folklor a spokojená rodina.“ To ale platilo jen do jejích jedenácti let. Tehdy se rozvedli Alžbětini rodiče a se změnou v rodinném životě přišly problémy – mladá dívka rebelovala, chytala se různých partiček. „Viděla jsem, že unikají od reality. Chtěla jsem vyplnit čas něčím, co přehluší mou bolest.“ Na pořad dne přišly také omamné látky a následná psychologická pomoc. „Ve čtrnácti letech jsem si uvědomila, že chci něco dokázat. Věděla jsem, že se chci živit hudbou a šla jsem si za tím.“

Hudbě se Alžběta Kolečkářová věnovala od nepaměti. Texty začala psát ve třinácti letech, jednu chvíli dokonce uvažovala o divadle, ale místo na DAMU zamířila do Superstar. „Hodně mě to tehdy sfouklo. Dva roky po soutěži to bylo peklo a po přestěhování do Prahy to bylo ještě horší. Bylo to krásné, ale bylo to drsné.“

Alžběta toužila po klidném rodinném zázemí, ale právě vztahy se jí dlouho nedařily. Život jí na správnou kolej vrátil partner a děti. Do jejich soužití ale po pár letech zasáhla schizofrenie a sebevražda. „Pro mě je nejtěžší smířit se s tím, že naše vize života a náš příběh je najednou úplně jiný…“

Co jí mohlo všechno zvládnout a jak jí tragická událost proměnila? I o tom byla v pořadu Až na dřeň řeč.