V Nerudovce pozor na bezhlavého Švéda
![](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_16x9_tablet/public/images/a83535fc4ec921de058a1d29c992a6ab.jpg?itok=Y3DKLISp)
Hrozivé zážitky z třicetileté války se přetavily do spousty pověstí, které postupem času vznikaly na nejrůznějších místech českých zemí. Především řádění švédských vojsk zanechalo v paměti obyvatel výraznou stopu. Také v Praze se můžeme s několika pověstmi o působení Švédů na sklonku tohoto krvavého konfliktu setkat.
První z příběhů nás zavede do Nerudovy ulice. „Podle pověsti během švédské okupace Hradčan a Malé Strany v roce 1648 jeden voják vyloupil několik kostelů a s kořistí ujížděl na koni do Strahovského kláštera, kde byli Švédové ubytovaní,“ líčí historik a spisovatel, popularizátor historie Martin Pitro, spoluautor knihy Průvodce třicetiletou válkou1618–1648: České země na pokraji zkázy. A pokračuje: „Cestou ho však překvapila skupinka malostranských měšťanů, kteří mu v šarvátce usekli hlavu a odebrali lup. Tělo i s prázdným vakem pohřbili na nedalekém hřbitově pod Jánským vrškem. Švéd ale nenašel pokoje ani po smrti. Zjevuje se jako přízrak na koni, s prázdným vakem a hlavou v podpaždí. Projíždí Nerudovou a přilehlými ulicemi a pátrá po odňaté kořisti.
Další pověst nás přivádí do kaple svaté Máří Magdalény, poblíž dnešního Čechova mostu. Během obléhání Prahy roku 1648 Švédové kapli využívali jako opěrný bod a ostřelovali z ní obránce na staroměstském břehu. Podle pověsti se v jejich řadách nacházel střelec, který nikdy neminul cíl. Na straně studentské legie byl ovšem také znamenitý střelec. Ten, aby zmíněného Švéda vylákal z úkrytu, vystřelil po něm a pak vystrčil z obranného srubu tyč s nasazeným kloboukem, aby se zdálo, jako že se dívá, zda nechybil. Nepřítel se dal obelstít a vypálil po domnělé postavě, která se po zásahu skácela. Švéd pak ztratil ostražitost a se zadostiučiněním vykoukl z okna kaple. Na tento okamžik čekal student a druhým výstřelem zasáhl Švéda přímo do čela.
A do třetice zavítáme do Kláštera premonstrátů na Strahově. Pověst vypráví, že během drancování roku 1648 na Hradčanech a Malé Straně se Švédové dostali právě i do Strahovského kláštera, kde loupili, co se dalo. Jeden švédský voják objevil neporušenou hrobku a vydal se do jejích útrob hledat kořist. Jak pátral v odkryté rakvi po cennostech, najednou povolil sochor, který podpíral kámen, takže východ z hrobky byl uzavřen. Vzápětí umrlec uložený v rakvi popadl Švéda za krk a začal ho rdousit. Švéd už z hrobky nevyvázl,“ vypráví historik Martin Pitro.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
![hurvinek.jpg hurvinek.jpg](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/4c83e43279b642121b870ce888c62be8.jpg?itok=5JPOJ2vm)
![](https://praha.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/4247ad974925176a3765341e86733918.jpg?itok=ZPQ_6MMg)
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka