V Nerudovce pozor na bezhlavého Švéda
Hrozivé zážitky z třicetileté války se přetavily do spousty pověstí, které postupem času vznikaly na nejrůznějších místech českých zemí. Především řádění švédských vojsk zanechalo v paměti obyvatel výraznou stopu. Také v Praze se můžeme s několika pověstmi o působení Švédů na sklonku tohoto krvavého konfliktu setkat.
První z příběhů nás zavede do Nerudovy ulice. „Podle pověsti během švédské okupace Hradčan a Malé Strany v roce 1648 jeden voják vyloupil několik kostelů a s kořistí ujížděl na koni do Strahovského kláštera, kde byli Švédové ubytovaní,“ líčí historik a spisovatel, popularizátor historie Martin Pitro, spoluautor knihy Průvodce třicetiletou válkou1618–1648: České země na pokraji zkázy. A pokračuje: „Cestou ho však překvapila skupinka malostranských měšťanů, kteří mu v šarvátce usekli hlavu a odebrali lup. Tělo i s prázdným vakem pohřbili na nedalekém hřbitově pod Jánským vrškem. Švéd ale nenašel pokoje ani po smrti. Zjevuje se jako přízrak na koni, s prázdným vakem a hlavou v podpaždí. Projíždí Nerudovou a přilehlými ulicemi a pátrá po odňaté kořisti.
Další pověst nás přivádí do kaple svaté Máří Magdalény, poblíž dnešního Čechova mostu. Během obléhání Prahy roku 1648 Švédové kapli využívali jako opěrný bod a ostřelovali z ní obránce na staroměstském břehu. Podle pověsti se v jejich řadách nacházel střelec, který nikdy neminul cíl. Na straně studentské legie byl ovšem také znamenitý střelec. Ten, aby zmíněného Švéda vylákal z úkrytu, vystřelil po něm a pak vystrčil z obranného srubu tyč s nasazeným kloboukem, aby se zdálo, jako že se dívá, zda nechybil. Nepřítel se dal obelstít a vypálil po domnělé postavě, která se po zásahu skácela. Švéd pak ztratil ostražitost a se zadostiučiněním vykoukl z okna kaple. Na tento okamžik čekal student a druhým výstřelem zasáhl Švéda přímo do čela.
A do třetice zavítáme do Kláštera premonstrátů na Strahově. Pověst vypráví, že během drancování roku 1648 na Hradčanech a Malé Straně se Švédové dostali právě i do Strahovského kláštera, kde loupili, co se dalo. Jeden švédský voják objevil neporušenou hrobku a vydal se do jejích útrob hledat kořist. Jak pátral v odkryté rakvi po cennostech, najednou povolil sochor, který podpíral kámen, takže východ z hrobky byl uzavřen. Vzápětí umrlec uložený v rakvi popadl Švéda za krk a začal ho rdousit. Švéd už z hrobky nevyvázl,“ vypráví historik Martin Pitro.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
