Vystoupá do výšky 35 kilometrů a pak praskne. Data o počasí získává ČHMÚ pomocí meteorologického balónu s radiosondou

25. květen 2022

Vypadá jako zmenšenina výletního balónu. Do oblak nevynáší lidi, ale měřící sondy, které sbírají důležitá data o počasí. Vypouští se několikrát denně z Meteorologické stanice v Praze-Libuši. Létající redaktorka Sabina Vosecká si o fungování balónu povídala s vedoucím aerologického oddělení Českého hydrometeorologického ústavu Martinem Motlem.

Čtěte také

„Pod tím balónem je zavěšený meteorologický přístroj, který se jmenuje radiosonda. Měří teplotu a vlhkost vzduchu. Společně stoupají do výšky 30 až 35 kilometrů,“ vysvětluje Martin Motl.

Po vypuštění se odmotá provázek a sonda je nakonec ve vzdálenosti 55 metrů od balónu. A to z toho důvodu, aby balón samotný neovlivňoval údaje. Z měření sondy získává ČHMÚ vertikální profil teploty, vlhkosti a z polohy potom směr a rychlosti větru.

„Vzhledem k tomu, že ve vyšších vrstvách atmosféry bývá často velmi silný vítr, je balón unášený do vzdálenosti někdy i 150 a více kilometrů. Takže celé to měření je ukončeno tím, že vlivem nízkého tlaku vzduchu praskne a sonda padá k zemi.“

Jednorázové sondy vypouštějí tady na Libuši třikrát za den. Měří teplotu, vlhkost vzduchu nebo směr a rychlost větru, a díky tomu meteorologové vypočítají i tlak vzduchu

Nikdy tedy není předem jasné, kam dopadne, najít ji může kdokoli. Sondy jsou výrobcem určeny na jedno použití a ČHMÚ na nich má nalepený štítek, kde jsou informace pro nálezce.

Existují dokonce lovci sond. „Když mám čas a ta sonda přistane někde, kde je to blízko nebo kde se mi to hodí, tak pro ni jedu. Mám přijímač, vím její polohu, najdu ji a pak ji sem přivezu. Je to moje záliba,“ říká s úsměvem jeden z nich.

Poslechněte si celou reportáž o vypouštění meteorologického balónu.

autoři: Sabina Vosecká ,
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.