Vystoupá do výšky 35 kilometrů a pak praskne. Data o počasí získává ČHMÚ pomocí meteorologického balónu s radiosondou
Vypadá jako zmenšenina výletního balónu. Do oblak nevynáší lidi, ale měřící sondy, které sbírají důležitá data o počasí. Vypouští se několikrát denně z Meteorologické stanice v Praze-Libuši. Létající redaktorka Sabina Vosecká si o fungování balónu povídala s vedoucím aerologického oddělení Českého hydrometeorologického ústavu Martinem Motlem.
Čtěte také
„Pod tím balónem je zavěšený meteorologický přístroj, který se jmenuje radiosonda. Měří teplotu a vlhkost vzduchu. Společně stoupají do výšky 30 až 35 kilometrů,“ vysvětluje Martin Motl.
Po vypuštění se odmotá provázek a sonda je nakonec ve vzdálenosti 55 metrů od balónu. A to z toho důvodu, aby balón samotný neovlivňoval údaje. Z měření sondy získává ČHMÚ vertikální profil teploty, vlhkosti a z polohy potom směr a rychlosti větru.
„Vzhledem k tomu, že ve vyšších vrstvách atmosféry bývá často velmi silný vítr, je balón unášený do vzdálenosti někdy i 150 a více kilometrů. Takže celé to měření je ukončeno tím, že vlivem nízkého tlaku vzduchu praskne a sonda padá k zemi.“
Nikdy tedy není předem jasné, kam dopadne, najít ji může kdokoli. Sondy jsou výrobcem určeny na jedno použití a ČHMÚ na nich má nalepený štítek, kde jsou informace pro nálezce.
Existují dokonce lovci sond. „Když mám čas a ta sonda přistane někde, kde je to blízko nebo kde se mi to hodí, tak pro ni jedu. Mám přijímač, vím její polohu, najdu ji a pak ji sem přivezu. Je to moje záliba,“ říká s úsměvem jeden z nich.
Poslechněte si celou reportáž o vypouštění meteorologického balónu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
