Z Ladronky na Karlův most
Seriál Prahou křížem krážem tentokrát do puntíku dostál svému názvu a provedl nás sedmi zajímavými místy v metropoli. Průvodkyní po celý týden byla Jolana Nováková.
Ladronka
Pražské usedlosti jsou památkou na bývalé příměstské osídlení Prahy. Často byly budovány u někdejších vinic. Patřila mezi ně i Ladronka, naše první zastavení. Od počátků 10. století tu bývalo několik lomů na opuku, ve 14. století viniční lis, založený Karlem IV. Dnes je Ladronka rozlehlým parkem a areálem volného času.
Vrtbovská zahrada
Vrtbovská zahrada v Praze na Malé Straně, za palácem stejného jména, se začala budovat před třemi sty lety. Za pět let bylo hotovo a dnes se o ní říká, že je nejkrásnější zahradou svého druhu na sever od Alp. Terasovou barokní zahradu italského typu si na začátku 18. století u svého paláce nechal vybudovat nejvyšší purkrabí Pražského hradu Jan Josef hrabě z Vrtby. Autorem architektonického řešení zahrady se stal František Maxmilián Kaňka a dílna slavného Matyáše Bernarda Brauna vytvořila sochařskou a plastickou výzdobu. Dnes je zahrada zapsaná na seznamu UNESCO.
Zámecký areál Ctěnice
První zmínka o ctěnické tvrzi pochází z r. 1372. O 130 let později se dostala do rukou Václavu Hrzánovi z Harasova. Jeho vnuk Mikuláš dal v 16. století starou tvrz přestavět na renesanční zámek. Pak se majitelé střídali a například za Windischgrätzů, v 18. století, získal zámek dnešní podobu. Dnešním majitelem je Hlavní město Praha. Celý areál, který je památkově chráněn, prošel náročnou rekonstrukcí.
Protiatomový kryt na Žižkově
Protiatomový kryt v podzemí pražské Parukářky na Žižkově byl vybudován v padesátých letech minulého století. Vede do něj pětice přístupových chodeb. Komplex je vybaven vlastním zdrojem elektřiny, vody a vzduchotechnikou. Je součástí integrovaného záchranného systému a po metru je krytem s největší kapacitou v Praze.
Část prostor v současnosti slouží jako hudební klub, lezecká stěna a muzeum. Bunkr byl vyhlouben pomocí těžké techniky do skály. Měl vydržet explozi vzdálenou 500 až 600 metrů. Komplex počítal s úkrytem pro asi 5 000 lidí, každý by měl k dispozici prostor půl metru čtverečního.
Vinice svaté Kláry
Památkově chráněná vinice svaté Kláry spolu s dalšími sedmi vinicemi (Arcibiskupská v Modřanech, Svatováclavská na Pražském hradě, Svatojánská na Malé Straně, Máchalka ve Vysočanech, Gröbovka na Vinohradech, Baba v Dejvicích a Salabka v Troji) připomíná zašlou slávu pražského vinařství. Vinice, která je od roku 1995 součástí Botanické zahrady v Praze – Troji, má rozlohou3,5 hektaru a je tak největší z pražských vinic. Její historie sahá pravděpodobně až do doby Václava II. S určitostí se tu vinice rozkládala za vlády Karla IV. Největšího rozkvětu dosáhlo vinařství v době vlády Rudolfa II. Tehdy se Praha nazývala „městem vína“.
Barrandovské skály
Národní přírodní památka Barrandovské skály se rozkládá na levém břehu Vltavy na jihozápadním okraji Prahy. Geologicky významné území má rozlohu jedenáct a půl hektaru a dokumentuje prvohorní vývoj pražské pánve. Po francouzském inženýrovi a paleontologovi Joachimu Barrandovi dostala památka jméno necelý rok po jeho smrti v roce 1884. Od roku 1928 nese jméno Barrandov celá jedna pražská čtvrť.
Socha Bruncvíka na Karlově mostě
Na Karlově mostě, na ohlaví mostního pilíře pod sousoším svatých Vincence Ferrerského a Prokopa, stojí se zlaceným mečem v ruce Bruncvík. Hledí směrem k mostu a možná vzpomíná na dobrodružství, která zažil na svých cestách. A ze kterých si přivezl lva, ležícího mu u nohou. Však určitě znáte pověst O Bruncvíkovi z pera Aloise Jiráska.
Sochu vytvořil Ludvík Šimek v roce1884 a je dobře viditelná z lodí plujících po Vltavě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
