Zahrádka na střeše a můstek do Prašné brány. Tím vás může překvapit Obecní dům

Obecní dům byl postaven jako reprezentační budova, ve své době po technické i umělecké stránce velmi moderní. Dodnes v něm vystupují známí hudebníci nebo tu najdeme výstavy významných výtvarníků. V seriálu Prahou křížem krážem jsme se prošli třeba střešním prostorem nad Smetanovou síní, podívali se do historické cukrárny, Orientálního salonku nebo jsme si povídali o kamenném přemostění, které spojuje budovu s Prašnou bránou.

Nad koncertním sálem

Zahrádka na střeše prostoru vzduchotechniky a kupole Obecního domu v Praze|foto: Jan Zítka

Zřejmě nejznámějším prostorem Obecního domu je velká hudební Smetanova síň. Její hlediště se dá upravit pro koncerty a konference, ale i pro konání plesů. V tomto smyslu je síň univerzální, jak vysvětluje průvodce v Obecním domě Jiří Bukovský. Právě s ním vcházíme na půdu, tedy do střešního prostoru nad koncertním sálem. Podle Jiřího Bukovského byly při stavbě budovy použity technologie, které se v 19. století uplatnily také v Paříži. Ukazuje nám kovovou konstrukci podpírající střechu a vysvětluje: „Když se vrátíme k Eiffelově věži, tak tady vidíte konstrukci, která je stejná. Není šroubovaná, ale je nýtovaná. Nýtovalo se to z tepelných důvodů, protože šrouby se působením tepla a zimy povolují.“ Na střešní kovové konstrukci jsou také zavěšeny vitrážové části stropu Smetanovy síně, která se nachází pod námi.

Zahrádka na střeše a cukrárna

Jdeme chodbami v nejvyšších patrech a díváme se z oken na střechy i kupoli Obecního domu z méně známého úhlu. Toho, kdo je v provozní části budovy poprvé, možná překvapí pohled na malou zahradu. Nachází se na střeše strojovny vzduchotechniky před zraky turistů na ulici je tak dokonale ukryta.

V prvním patře vstupujeme do místnosti, kde se kdysi mlsalo. Je to historická cukrárna. Zákusky a kávu tady dnes také dostanete, ale jen při některých společenských akcích, například během plesů. Na první pohled upoutá velké množství zrcadel i štuková výzdoba. V místnosti za pultem se dřív nacházela přípravna cukrárny. Během opravy Obecního domu v 90. letech se ale proměnila v Dirigentský salonek. „Je tam také malé křídlo a sólisté mají soukromí na rozezpívání,“ říká Jiří Bukovský.

Primátorský sál|foto: Obecní dům

A v prvním patře se nachází i Orientální salonek. Samozřejmě jeho nábytek a výzdoba jsou v orientálním stylu. Jiří Bukovský ukazuje stolky vykládané želvovinou. Pokud stolek obrátíte nohama vzhůru, připomene vám svým vzhledem minaret mešity.

Můstek nad hlavami chodců

V Orientálním salonku máme také příležitost zajít na balkon. Zblízka tu vidíme, jak je Obecní dům spojen s Prašnou bránou. A to kamenným přemostěním, pod kterým vede chodník. „Ve stavebním povolení pro Obecní dům byla podmínka, aby Prašná brána nestála samostatně, ale aby se o dům opřela,“ říká Jiří Bukovský a dodává, že právě proto architekti vymysleli tento oblouk, který nahradil zbořené hradby.

Výstavní sál|foto: Ivan Král, Obecní dům

Po kamenném přemostění se do brány dá projít. V současnosti se toto spojení nevyužívá, ale náš průvodce připomíná dobu první republiky, kdy se tudy prý nosily lahůdky na některé společenské akce v Prašné bráně.

Obecní dům byl postaven v letech 1905 až 1911. Místo, kde se nachází, má zajímavý příběh. Bývalo tu sídlo českých panovníků – Králův dvůr. V 17. století začal palác sloužit jako arcibiskupský seminář a ještě později byste tady našli kasárna.

Obecní dům se může pochlubit unikátní secesní výzdobou a významnými uměleckými díly. Za zhlédnutí určitě stojí jeho sály a salonky. Například Primátorský salon s malbami od Alfonse Muchy, který zároveň navrhl vybavení této místnosti. Nebo Riegrův sál s malbami České jaro od Maxe Švabinského. Všechny díly seriálu o Obecním domě si můžete poslechnout v našem archivu.

Grégrův sál|foto: Obecní dům