Zpěvačka Radka Fišarová: Jsem nesmírně vděčná za to, že můžu být mámou. Dnes už nic neberu jako samozřejmost
Zpívat začala už jako malá holka. Ještě jako náctiletá sbírala ocenění se svou kapelou a na prahu dospělosti se prosadila v muzikálech. Dnes zpívá na divadelních prknech a věnuje se i šansonům, které sama píše. Nejen o hudbě, ale také o životních kotrmelcích, mluvila v pořadu Až na dřeň Radka Fišarová.
V těchto dnech pilně zkouší nový muzikál Okno mé lásky, který uvede pražské Divadlo Broadway. „Je to představení plné písniček legendární skupiny Olympic. Já v něm hraji matku hlavní postavy a myslím si, že ten příběh lidi chytne za srdce.“
Kromě toho se Radka Fišarová s vervou vrhla do studia. „Během covidu jsem nedokázala jenom sedět nebo si na něco stěžovat. Udělala jsem si kurz účetnictví, kurz grafiky, absolvovala jsem kurz asistenta pedagoga a teď studuji andragogiku,“ vypočítává. Rok působila jako asistentka pedagoga na základní škole a zkušenost ve školní třídě si nemůže vynachválit.
I když ji práce s dětmi naplňuje a baví, odchod z hudební branže si neumí vůbec představit. „Je to pro mě těžká představa. Strašně mě baví ta kombinace a myslím si, že díky tomu, že jsem zpěvačka, můžu své studenty a žáky naučit spoustu věcí. Naopak i oni mě velmi inspirují a posouvají dál a dál.“
Za svůj největší úspěch považuje to, když se jí podaří rozezpívat zdánlivě nemuzikální dítě. „V našem školství mě ale mrzí, že ubývá výchova, etika. Děti do sebe sunou spoustu vědomostí, ale neumí třeba napsat esej, neovládají základy komunikace. Na to bychom zapomínat neměli.“
Zpívání jako přirozená součást života
Zpívání se Radka Fišarová věnovala už od dětství. Od pěti let měla se sestrou vlastní kapelu a zpívání prý pro ni bylo stejně přirozené jako dýchání. Později zpívala s vlastní kapelou Auris a po konzervatoři zakotvila v muzikálech.
Její první velkou rolí byla Evita, kterou ztvárnila jako nejmladší představitelka na světě, a následovala další osudová role - Edith Piaf, která ji přivedla k šansonům. „Teď už mám konečně na šansony věk,“ směje se, ale jedním dechem dodává, že šanson může zpívat každý, pokud v něm je pravda.
Zpěvačku a šansoniérku velmi ovlivnilo mateřství. „Jsem nesmírně vděčná za to, že můžu být mámou. Já si užívala už i těhotenství, jako bych tušila, že je první a zároveň poslední,“ vypráví Radka Fišarová, která kvůli závažnému onemocnění nemůže mít další děti. „Ta zkušenost mě hodně ovlivnila a já si díky tomu přehodnotila celý život. Dnes už nic neberu jako samozřejmost.“
Poslechněte si celý rozhovor s Radkou Fišarovou.
Související
-
Radka Fišarová: Jsem odkojená country. Když zpívám Piaf, není to moje přirozená barva hlasu
„Edith Piaf jsem naživo zpívala až na generálce. Šéf baletu chodil a říkal: Slyšeli jste ji někdy i zpívat?“ říká zpěvačka. Během rozhovoru v Blízkých setkáních i zpívá.
-
Edith Piaf se mi nejdřív vůbec nelíbila, přiznává Radka Fišarová
Zpívala už odmalička, hrála na kytaru, hudbu a zpěv pak i vystudovala. Motorem pro ni byla starší sestra, která hrála na kytaru a ona se ji snažila usilovně překřičet
-
Radka Fišarová: Edith Piaf je pro mě nejspíše osudovou záležitostí
Zpěvačka a šansoniérka Radka Fišarová zářila v muzikálech Evita, Vlasy nebo Tři mušketýři. Osudovou se jí ale stal až muzikál o zpěvačce Edith Piaf.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka