Barikády, boj za svobodu a poslední dny druhé světové války. Květnové povstání přibližuje historik Tomáš Jakl

„Němci vlastně cítili nějaké nebezpečí spontánního výbuchu Pražanů a 1. května rozestavěli po pražských ulicích a veřejných prostranstvích obrněná vozidla, aby snížili to napětí. Nicméně ten efekt byl spíš opačný,“ uvádí historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu Praha. K jakým dalším událostem na začátku května došlo, na to se ho v pořadu K věci ptala Štěpánka Duchková.

4. května 1945 oznamuje protektorátní ministr dopravy Kamenický poštám a dalším úřadům, že se ruší němčina jako úřední jazyk protektorátu.

„Ta informace se okamžitě roznesla mezi lidmi a začíná odstraňování německých nápisů. Večer 4. května už to napětí narůstá, protože němečtí vojenští velitelé nařizují obnovení těch německých nápisů. Už začínají první výstřely,“ upřesňuje Tomáš Jakl.

V této situaci se generál Slunečko rozhoduje zahájit boj. „5. května vlastně dává rozkaz svým jednotkám, aby začaly obsazovat strategická místa ve městě. A ve 12:33 se pak ozývá hlášení rozhlasu - volání o pomoc.“

Rozhlas také vyzýval obyvatele ke stavbě barikád a v noci z 5. na 6. května se Praha opevnila.

Pražské povstání jako jedna z mnoha bitev

„Je potřeba neustále připomínat, že Pražské povstání bylo sice největší, ale jenom jednou z mnoha bitev českého květnového povstání. V podstatě v každé obci proběhlo povstání nebo proběhl ten konec války i se ztrátami na životech. Vlastně to nejdůležitější, čím československá podzemní armáda přispěla spojencům, bylo skutečně to celonárodní povstání, které zbavilo německou armádu možnosti bránit se v tom českomoravském prostoru,“ dodává Tomáš Jakl.

Čtěte také

Do Prahy na začátku května dorazila Rudá armáda. „V tom květnu 1945 skutečně lidé vnímali ten Sovětský svaz jako spojence, který přichází na pomoc, v podstatě je jedno, jestli přijde spojenec ze západu nebo z východu. Vlastně neměli tam žádné pochybnosti. Většinu národa z toho potom vyléčila až okupace v roce 1968.“

Připomenutí bojů v roce 1945 přikládá Vojenský historický ústav Praha velkou důležitost. „Od 30. dubna je pro veřejnost v Armádním muzeu Žižkov zpřístupněna výstava 1945 Voláme všechny Čechy!, která mapuje události v Československu v roce 1945.“

Jak v roce 1945 postupovala americká armáda? Jakou roli sehráli v povstání jednotky generála Vlasova? A jaký byl další osud generála Slunečka? Poslechněte si celý rozhovor.