Hurvínek odletěl do vesmíru. S raketou Falcon 9 se dostala na oběžnou dráhu česká družice Planetum-1

Čtěte také

Prošel kosmickým výcvikem a může vyrazit do vesmíru. Tajným pasažérem družice Planetum1 je Hurvínek

Zhruba hodinu po vypuštění byl z české družice zachycen první signál, informoval Jan Veselý z Planetária Praha. Kolem 22:40 SELČ platforma Planetum oznámila, že stanice v Mexiku zachytila z české družice první signál, což znamená, že se vypuštění satelitu do vesmíru podařilo.

Družice Planetum-1 bude mít důležitou edukativní funkci. Postava Hurvínka má žákům přiblížit fungování satelitu ve vesmíru. V pražském planetáriu se pak žáci základních a středních škol budou seznamovat s tím, jak lze družici vysílat povely a jak od ní přijímat signály. Údaje z čidel a výsledky měření družice budou moci využívat vysokoškolští studenti ve svých bakalářských a diplomových pracích.

Jeden z prototypů skleněného Hurvínka-kosmonauta|foto:Divadlo Spejbla a Hurvínka

520 kilometrů nad Zemí

Česká družice má také aktivní systém orientace, který vznikl ve spolupráci s Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem. Díky tomu podle platformy Planetum má mít česká družice nejlepší výsledky v orientaci mezi satelity srovnatelné velikosti.

Družice bude obíhat okolo Země ve výšce 520 kilometrů a bude na ní stále svítit Slunce, díky čemuž bude bez přestání nabíjet své akumulátory.

Družice Planetum 1, kterou vynese na oběžnou dráhu raketa Falcon 9|foto:Jan Spratek, Planetárium Praha

Vesmírní výletníci - Krteček i Hurvínek

Hurvínek není první českou fiktivní postavou, jež se dostala do vesmíru. V letech 2011 a 2018 vzal na oběžnou dráhu českou pohádkovou postavu Krtečka americký astronaut Andrew Feustel, jehož manželka Indira Feustelová má po matce české kořeny.

Hurvínek ve skafandru|foto:Divadlo Spejbla a Hurvínka

Krtečka si Feustel vzal do vesmíru poprvé při letu raketoplánu Endeavour STS-134, podruhé v raketoplánu Atlantis, který mířil k Hubbleovu vesmírnému teleskopu.

Spolu s ním vezl i kopii kresby Měsíční krajina z roku 1942. Jejím autorem byl čtrnáctiletý židovský chlapec Petr Ginz, který ji nakreslil za holokaustu v terezínském ghettu a který zahynul v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi.

Na oběžnou dráhu vzal s sebou kresbu už první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Raketoplán při zpáteční cestě na Zemi shořel v atmosféře. Tragédie, kterou žádný člen posádky nepřežil, se odehrála 1. února 2003, tedy v den, kdy se Ginz v roce 1928 narodil.

Čtěte také

Pražské Planetum vyšle do vesmíru unikátní družici. Chceme ji mít jako studijní projekt, do řídícího centra budou chodit školy, říká Jakub Rozehnal

„Byla to pro nás velká čest dokončit Ramonovu misi,“ zdůraznil Feustel, jenž měl s sebou šest kopií originálu, který je uložen v Jeruzalémě.

„Celou dobu byly kresby v mé kabině, jiné obrázky jsem s sebou kromě fotek rodiny neměl,“ řekl astronaut v roce 2019 při návštěvě České republiky. V roce 2009 vzal Feustel do vesmíru i Písně kosmické Jana Nerudy a českou vlajku.