Myslela jsem, že jen hubení lidé mají šanci na úspěch, vzpomíná na své dospívání psycholožka Iva Hadj Moussa

Láska k literatuře se u ní projevila už v dětství. Ještě před nástupem do školy se naučila číst a její sestra má dodnes schované rané literární počiny. Na první skutečnou knihu si ale počkala až do svých třiceti let. Tehdy ještě jako Iva Macků vydala román pro náctileté.

„Musela jsem sebrat odvahu to napsat a pak další odvahu to někam poslat. Jinak jsem ale člověk, který je poměrně hbitý, rukopis nenechávám dlouho v šuplíku. Trochu se bojím, že bych pak tu odvahu ztratila,“ přiznává a dodává, že nejlépe se jí prý píše ráno a klidně třeba v rušné kavárně.

Kateřina Kubalová a Iva Hadj Moussa|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Dětská psychologie

Svou zatím poslední knihu s názvem Velké starosti malých lidí věnovala psychickým problémům dětí. Kromě psaní se totiž Iva Hadj Moussa věnuje i své původní profesi – psychologii. Zatímco s úplně malým dětmi často řeší problémy s chováním ve školce, dospívající přicházejí s problémy v kolektivu nebo negativním vztahem k vlastnímu tělu.

Ostatně právě s problematickým vnímáním vlastního těla má sama zkušenosti. Vše odstartovala poznámka spolužáka, který jí na střední škole řekl, že má zadek jako kobyla. Sveřepá dívka si sestavila drsný hubnoucí plán a měsíce se potýkala s poruchou příjmu potravy.

„Dělalo mi dobře, že jím málo a mám tu kontrolu. Měla jsem v hlavě, že jen hubení lidé mají šanci na úspěch a na lásku. Přenastavit to bylo strašně těžké. Nepřipouštěla jsem si, že mám nějaký problém. Pomohla mi všímavost rodiny.“

Proč děti potřebují mantinely? Jaké signály nepřehlížet? A jak si vybudovat důvěru u dítěte? Poslechněte si celý rozhovor.