Plesová sezóna pohledem lektora etikety Daniela Šmída. Jaké jsou nejčastější prohřešky?

Při vyslovení slova etiketa možná některým lidem trošku zatuhne, trošku se leknou, protože si možná nejsou úplně jistí tím, jak tu etiketu správně splňovat. Co je podle vás naopak na etiketě uklidňující?

V prvé řadě lze s klidným svědomím říci, že etiketa nedělá z lidí někoho jiného, že by měla za cíl, nebo já a mí kolegové, kolegyně, kteří se po celém světě etiketě věnují jako doslova živému oboru, že bychom chtěli z lidí dělat někoho jiného, nějaké panáky do společnosti. Ale spíše to, co je na těch lidech už dobré, tak vylepšit, zkultivovat, možná mírně některé hranky obrousit a ty hranky, to je to, co těm ostatním lidem vadí. Takže to nejzajímavější na etiketě je zcela jistě to, že nám pomáhá být tím člověkem, který je ve společnosti vnímán jako přívětivý, zajímavý, přitažlivý. A to se může hodit ve všech vztazích, ať už jsou to vztahy osobní, společenské, privátní nebo obchodní.

Už před nějakou dobou začala plesová sezóna, proč mají podle vás plesy v Česku pořád takovou oblibu?

Čtěte také

Etiketa s Julií Balobanovou: Jak na dress code, co nedělat v restauraci a co je největším faux pas?

Já myslím, že je to ze dvou důvodů. Ten jeden je zcela jistě tradice, že my se cítíme být přitahováni všichni tím světem, který je hezký, krásný, bohatý na zážitky a bohatý na ty okolnosti, které nás k tomu plesu vedou. Ať už budovy, jídlo, třeba i pití nebo ta společenská podstata toho. Takže ta přitažlivost tou historií, tou tradicí tam musí nutně být.

No a v neposlední řadě se jedná o aktuální možnosti, jak se setkat v docela kultivovaném prostředí. Tedy pochopitelně pokud si to lidi a organizátoři zařídí. A jak vystoupit z toho mnohdy šedivého dne těch lednových, únorových a březnových dnů, tak to si myslím, že jsou ty dva největší důvody, proč jsou plesy stále živé.

A co byste poradil těm, kteří mají strach se na nějaký ples vydat? Měli by to překonat, anebo by měli zůstat doma?

Není důvod mít strach. Chápu obavy typu, že něco nedokážu, neumím tancovat, no tak si zajdu na na kurz a za dva měsíce už můžu jít alespoň začít. Určitě se překonejte, určitě využijte tu docela pestrou nabídku, které dnes tady, ať už města, privátní organizace, úřady nabízí. Plesová sezóna nejenom v Česku jako takovém, ale i v blízkém zahraničí je extrémně zajímavá.

My jsme spolu mluvili třeba o plesech v Rakousku, ve Vídni.

Je to tak a to jsou určitě královny plesu, co se Evropy týče. Měl jsem tu příležitost tam být a zcela jistě se tam s mojí ženou vrátím.

Když na plesech jste, které nejčastější prohřešky na nich vídáte?

Tak mezi ty nejčastější bych řekl tři. Prvním z nich je alkohol, to znamená, pokud jsou lidé opilí, tak končí veškerá legrace a opilost je zcela jistě prohřešek proti etiketě, protože klesá míra citlivosti, vzniká jakási hlasitost, možná si člověk uzurpuje věci, které mu nepatří, lidi, kteří mu nepatří a tak dále. Takže to vídám nejčastěji, že lidé jsou prostě opilí jenom proto, že jsou na plese, jenom proto, že si můžou něco dát. Já si myslím, že nealko plesy, to by byl hit.

Jaké jsou ty další dva nejčastější prohřešky? Jak jsme na tom s oblékáním, umíme vhodně zvolit dress code? Jak se zachovat v případě nějakého společenského přešlapu? Co je definicí moderní etikety? A jak se on sám dostal k tomu, že dnes učí etiketě ostatní? Poslechněte si celý rozhovor.