Dřevěný rebel slaví 100. Hurvínek si dovolí za nás všechny to, co my nemůžeme, směje se umělecký šéf divadla David Janošek
Každý z nich zastupuje jednu generaci a její pohled na svět. Spejbl a Hurvínek jsou ikonickými loutkami, kterým vdechl život Josef Skupa. Hurvínek letos slaví 100. narozeniny a to stylově - znovuotevřením domovské scény a také pěti premiérami naplánovanými na tento rok. Hostem Vojtěcha Přívětivého byl umělecký šéf Divadla Spejbla a Hurvínka David Janošek.
Kdyby dnes měl Hurvínek vést rozhovor s vámi, na co by se vás zeptal?
No, to by mě teda taky zajímalo. S tím jeho rošťáctvím si myslím, že by to bylo něco ve smyslu, jestli může jít ven třeba v těch kraťasech, když mrzne nebo něco takového. Nebo by se na to vlastně ani neptal, možná by to rovnou udělal a Spejbl by za ním volal: ‚Hurvajz, co zase děláš? Neblázni, vždyť nastydneš.‘ A přitom už Hurvínek by dávno jezdil někde venku na sněhu. Takže myslím, že to by to bylo něco takového. Popravdě, oni si žijí ten svůj život dost sami a hodně často se vůbec neptají.
Je podle vás to rebelství, kterým se Hurvínek takto krásně ukazuje, třeba jedním z důvodů, proč postava vytvořená v roce 1926 pořád funguje?
Stoprocentně. Já si myslím, že ten základní spor, který tam je mezi tím taťuldou a mezi tím zlobivým Hurvínkem, že to znají všichni rodiče. Ve větší či menší míře se to objevuje úplně ve všech rodinách, právě to je takovým srdcem, krásným jádrem toho, proč to všichni mají tak rádi. Zlobení a ty reakce rodiče, který už chudák kolikrát vůbec neví, co má dělat, protože to dítě ho přivádí do absolutního šílenství. No ale to k tomu patří, to je život a myslím si, že to je úžasná reflexe i tady v těch dvou našich postavách.
Hurvínek je rebel rozhodně. Je to naše zlobivý já, které je v každém, ale on si to může dovolit. To, co často si člověk nemůže dovolit říct a takto vzdorovat, tak Hurvajz si to dovolí za nás všechny.
Hurvínek letos slaví 100. narozeniny a ke svému jubileu dostane nejkrásnější dárek, a to zrekonstruovanou domovskou scénu. Vy jste mi tady mimo mikrofon říkal, že už se hraje, nicméně ta rekonstrukce ještě dobíhá. Jak to aktuálně vypadá u vás v divadle?
Teď to vypadá tak, že když přicházejí diváci, tak montujeme stoly ve foyer a asi tak zhruba minutu před tím, než se otevřou ty dveře pro diváky, tak máme všechno vždycky nachystané na ten daný den. Ale je to pořád ještě hodně za pochodu. Samozřejmě spousta těch věcí, je to teď hlavně o vybavení, o dekoracích a tak, se dělají opravdu teď už za provozu, takže vždycky připravíme ten sál tak, aby pro diváka vypadal, že je všechno nachystané, všechno běží úplně bez problému. V momentě, kdy diváci odcházejí, tak my už zase vytahujeme vercajk a jdeme montovat všechny nábytky a výbavičky, které jsme pořídili.
Takže pořád ještě zvelebujeme a určitě do konce února takto zvelebovat budeme. Já doufám, že od 3. března, kdy bude velká tisková konference k otevření celého divadla a k tomu jubilejnímu roku, tak už bude všechno nachystané. A potom už diváci opravdu uvidí to divadlo tak, jak já jsem si ho vysnil, by vypadalo.
Jak si ho vysnil? Je něco, co v divadle záměrně zachovali a neměnili? Jak se David Janošek ke své práci dostal? Na jaké nové inscenace se diváci můžou těšit? A jak nové příběhy Spejbla a Hurvínka vznikají? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
