O návštěvu unikátní LED kopule je v pražském planetáriu nebývalý zájem. Určujeme směr pro další kolegy, tvrdí ředitel Jakub Rozehnal
Pražské planetárium se po rekonstrukci těší rekordnímu zájmu veřejnosti. „Na konci srpna jsme přivítali tisícího návštěvníka, což je v podstatě téměř roční návštěvnost z doby před rekonstrukcí,“ chválí si ředitel organizace Planetum Jakub Rozehnal.
Budova ve Stromovce má momentálně zhruba na měsíc dopředu vyprodáno. „Planetárium tady bude ještě hodně dlouho a samozřejmě budeme přidávat nové pořady, takže kdo se nedostane teď, dostane se za půl roku a uvidí zase něco trochu jiného. Takže není třeba panikařit, i když zájem je opravdu nebývalý,“ ujišťuje Jakub Rozehnal.
Srdcem planetária je kopule, která funguje jako největší LED obrazovka v Evropě. Nabízí extrémně vysoký kontrast a jas, díky nimž divák zcela ztrácí pocit, že sleduje projekci.
„Máte opravdu pocit, že jste ve vesmíru nebo v tom, co se právě promítá. Všichni zahraniční kolegové, kteří u nás byli, tak uznávají, že je to evidentně cesta, kudy se tento segment bude vydávat. A my jsme samozřejmě pyšní na to, že jsme v tom průkopníci.“
Za projekcí se skrývá doslova zázrak moderní vědy a techniky. Kopule váží přes 40 tun, je složena z milionů pixelů a propojována více než 16 kilometry kabelů.
„Obrazové diody jsou na panelech, které jsou nacvakané na té kopuli pomocí magnetů. A ke každému takovému panelu vedou dvě kšandičky, jedna s napájením, jedna se signálem. Instalace byla technicky i stavebně velmi náročná,“ popisuje Rozehnal.
Planetárium muselo být zajištěno i z hlediska statiky, aby váhu kopule uneslo a nepropadlo se do podloží Stromovky.
Proč k projekci rozdávají pytlíky? Proč je až do konce září provoz stále testovací? A co nového chystá Štefánikova hvězdárna? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
