Rodičům jsem nedokázala odpustit, že mě nutí do něčeho, co nemám ráda, říká Gábina Koukalová

Nesportovních vzpomínek má Gabriela Koukalová málo. Její rodiče sportovali a ona neměla na výběr. „Myslím, že mi chyběla možnost dostat se víc mezi děti. Já jsem ráda malovala a bavila mě spousta dalších věcí, které ale neměly nic společného se sportem,“ směje se Gabriela Koukalová. „Občas to proto bylo doma dost divoké. Jednu dobu jsem rodiče záměrně vytáčela. Nemohla jsem jim odpustit, že mě nutí do něčeho, co nemám ráda. Navíc jsem špatně snášela chvíle před startem. Už několik dní dopředu mi bývalo špatně. Vylepšilo se to ale s nástupem na sportovní školu, kde byla dobrá parta.“ K tomu všemu se navíc později přidaly problémy s příjmem potravy. Trenéři Gabrielu mnohdy necitlivě nutili hlídat si váhu a všechno vyústilo v bulimii, se kterou se potýkala deset let.

Omezení, která k vrcholovému sportu patří, pro ni byla také mnohdy náročná „Mě baví spousta věcí, pořád se chci rozvíjet a posouvat a tehdy to moc nešlo. Já si navíc vždycky dělala věci po svém a to pro můj tým muselo být někdy hodně těžké.“

Ve sbírce má Gabriela Koukalová kromě jiného dvě stříbrné olympijské medaile – podobně jako její maminka. „Já byla na mamku jako holka moc hrdá, ale nechápala jsem, jak je možné, že nebyla první. Tak mi osud asi dopřál taky stříbrné medaile, abych to pochopila...“

Poslechněte si celý pořad Až na dřeň.