Už jako dítě se pohyboval v televizi i rozhlase. S bráchou jsme konkurovali Dismaňáku, směje se herec Jan Vondráček
Už léta patří k našim nejobsazovanějším hercům. Hraje v divadle i před kamerou a bravurně zvládá také dabing nebo audioknihy. Lásku k divadlu získal od svého otce, který ochotnicky hrál a bohužel předčasně zemřel. Nejen o tom se v pořadu Až na dřeň rozpovídal herec Jan Vondráček.
„Díky tátovi jsem se pohyboval na Barrandově a v rozhlase, a když bylo třeba, tak nás obsazovali. Trochu jsme konkurovali Dismaňáku a rádio pro nás bylo přirozené prostředí,“ zavzpomínal v našem studiu na své herecké začátky Jan Vondráček.
Tatínek Jana Vondráčka byl prvorepublikový pánský krejčí a duch první republiky byl na něm znát. „I v té komunistické šedi se snažil být elegán. Doma nosil zlaté župany, a když přišla návštěva, tak si bral motýlka s perličkou. Hodně se přátelil s Jurajem Herzem, kterému pak později ve filmech ztvárnil několik malých, ale zásadních rolí. Na všechno se velmi precizně připravoval.“
Právě kvůli tatínkovi je dnes Jan Vondráček hercem. „Táta nás vozíval na zájezdy a to divadelní prostředí mě fascinovalo.“
Když bylo Janu Vondráčkovi 9 let jeho tatínek, který byl výrazně starší než maminka, zemřel. „Tehdy mě to vzalo, ale zase na druhou stranu, když jsem pak později viděl třeba u svých spolužáků tatínky polehávající s pivem, byl jsem rád, že jsem zažil tátu jen krátce, ale měl jsem harmonické dětství. Třeba s maminkou měli úžasný vztah a noblesu, kterou vyzařoval, mám dodnes rád. Když jsem pak měl sám syny, snažil jsem se jim dát všechno to, co mi otec už dát nemohl.“
Cesta k profesionální kariéře ale úplně hladká nebyla – konzervatoř nevyšla a chvíli to vypadalo, že Jan Vondráček půjde úplně jiným směrem. „Já se nedostal na konzervatoř, ale bylo to vlastně dobře. Tehdy jsem se potřeboval najít,“ vypráví herec, který po gymnáziu a vojně vystudoval alternativní a loutkové divadlo na DAMU.
Už během studií hrál ve Studiu Ypsilon. „Tam to bylo skvělé a Jan Schmid nám tehdy s několika kolegy nabízel angažmá. My ale tehdy měli možnost založit vlastní generační Dejvické divadlo a chtěli jsme si dělat svoje věci.“
Věděli jste, že Jan Vondráček se kromě hraní věnuje také hudbě a plánuje koncerty s vlastní kapelou? Proč během lockdownu osm hodin denně nahlas četl? A které ocenění ho nejvíc těší? Poslechněte si celý pořad Až na dřeň a dozvíte se víc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.