V Praze přibývají bobří teritoria. Hlodavci se dostávají i na menší vodní toky

„Když se podíváte před sebe, tak vidíte možná stovky okousaných vrbových keřů,“ ukazuje správce chráněného území Komořanských a modřanských tůní Jiří Rom na řadu stojících keřů podél pravého břehu Vltavy. „Tady ty pahýlky, to všechno je od bobra.“

Jde o jedno z pražských bobřích teritorií. Aktivitu bobrů tady sledují pravidelně už od roku 2016, říká další ze správců pražských chráněných území Milič Solský:

„To teritorium má zhruba kilometr toho vodního toku. Oni bydlí na jednom místě, ale celý ten zhruba kilometr využívají pro shánění potravy atd.“

Vytváření nových biotopů

Systematické pozorování bobrů začalo v Praze v roce 2019. Od té doby přibyla čtyři bobří teritoria. Aktuálně jich tak v hlavním městě je celkem 20. Podle Jiřího Roma už bobr obsadil většinu možných lokalit na Berounce i na Vltavě.

„Proto se přirozeně začíná dostávat i na menší vodní toky, takže proti proudu jde směrem po Rokytce nebo Únětickém potoce. A předpokládáme, že do budoucna půjde i po jiných potocích.“

Třeba na Únětickém potoce je také viditelná bobří hráz, díky které vznikly nové tůně. Právě ve vytváření nových biotopů vidí Jiří Rom hlavní přínos bobrů v Praze.

„Ty nově vzniklé tůně nebo vodní plochy jsou následně využívány například skokany i užovkou obojkovou.“

Ve kterých dalších pražských lokalitách se vyskytují? A způsobují bobři nějaké zásadní škody nebo ne? Poslechněte si celou reportáž.