Do roku 2030 chce Praha osadit 23 tisíc střech solárními panely, přibližuje náměstkyně primátora Jana Komrsková
Jak bude Praha snižovat uhlíkovou stopu? A jak to vypadá s modernizací bioplynové stanice, kterou město koupilo ve středočeském Chrástu? Nejen na tyto otázky odpovídala v pořadu K věci Jana Komrsková (Piráti), náměstkyně primátora pro životní prostředí a klimatický plán.
V roce 2021 byl schválen Klimatický plán hlavního města Prahy, podle kterého by do roku 2030 měla metropole snížit hladinu emisí oxidu uhličitého o 45 procent.
„Klimatický plán je tvořen z 69 opatření, ty se samozřejmě mění podle aktuální situace a jsou rozděleny do čtyř základních oblastí. Je to udržitelná doprava, cirkulární ekonomika, energie a adaptační opatření,“ vysvětluje Jana Komrsková.
Součástí tohoto plánu je také postupné umístění solárních panelů na střechy městských budov. „Půjde zejména o školy, školky, další městské budovy, úřady. Do roku 2030 by Praha měla osadit solárními panely asi 23 tisíc střech.“
Bioplynová stanice ve středních Čechách
Minulý rok koupila Praha bioplynovou stanici v Chrástu u Poříčan na Nymbursku.
Čtěte také
„Ta stanice v současné chvíli umí pouze zemědělský odpad, tak se koupila, teď se plánuje ji přestavět i na gastroodpad, který se bude vozit z Prahy,“ popisuje náměstkyně primátora.
Od plánu vybudovat bioplynovou stanici u Malešické spalovny město upustilo. Jedním z důvodů bylo i to, že ji místní obyvatelé odmítali.
„Následně jsme zjistili, že finanční náklady by byly vyšší než koupit bioplynovou stanici a předělat ji na ten gastroodpad. Takže proto Praha přišla k rozhodnutí koupit bioplynku v Chrástu.“
Co se chystá na Petříně a jak bude vypadat revitalizace parku na Vítkově? A co může Praha dělat s přemnoženými nutriemi? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
