Festival Open House Praha: Objevujte architektonické skvosty. Vybrali jsme pro vás pět zajímavých budov
Akce Open House Praha každoročně otevírá brány desítek běžně nepřístupných budov. Některé z nich navštívila létající redaktorka Sabina Vosecká s předstihem, aby zjistila, co vás tu všechno čeká. Poslechněte si výběr pěti zajímavých míst, do kterých se normálně nedostanete.
Pavilon tropického zemědělství ČZU
Už 11. ročník Open House Praha je opět oslavou architektury naší metropole. Jedno z míst, kam se můžete podívat, je zelený Pavilon tropického zemědělství České zemědělské univerzity. Fakulta tropického zemědělství je unikátní pracoviště s více než padesátiletou historií.
„Tato budova byla už od začátku designována jako zároveň chytrá, zelená a úsporná. Od střechy, která je pokrytá fotovoltaickými panely na částečné pokrytí elektrické energie, přes zelenou střechu jako takovou, kde sbíráme dešťovou vodu. Úplně v podzemí jsou nádrže. Tato budova má čtyři patra a celá stojí ještě na 18 takových pilířích, z toho 12 jsou vlastně geotermální pilíře, které tahají ještě teplo ze země, které potom v zimě využíváme na topení,“ popisuje děkan fakulty Hynek Roubík.
Karolinum
Jedinečná památka náleží Univerzitě Karlově a její dnešní vzhled je převážně barokní. Ústředním prostorem interiéru se stala Velká aula sloužící akademickému dvoru a promocím studentů.
„Což je původně univerzitní kolej, která pražské univerzitě slouží už od konce 14. století. Já jsem sem poprvé vstoupil při imatrikulaci, potom jsem tady měl několik promocí, byl jsem tady při promocích i z té druhé strany mezi profesory. Ale stále sem přicházím s úctou a obdivem,“ přiznává profesor a historik Petr Svobodný.
Domov Palata
Píše se rok 1893 a na pražském Smíchově se otevírá nově postavený dům určený pro zrakově postižené. Neorenesanční budovu, která stojí v klidné části Smíchova, tady postavila Česká spořitelna ke čtyřicátému výročí vlády císaře Františka Josefa I. Dodnes se tu léčí lidé se zrakovým hendikepem.
„Poskytujeme služby i nevidomým osobám, které mají nějaký stupeň demence a to formou biografické péče, což znamená podle životního příběhu klienta. Takže tady vidíte místnost, jak vypadala na přelomu 50. a 60. let minulého století, protože to je ten věk, kdy našim klientům bylo zhruba tak 30 let,“ vysvětluje ředitel Jiří Procházka.
Faustův dům
Jeho historie sahá až do středověku a je opředený tajemnými legendami. Řeč je o Mladotovském paláci neboli Faustově domě. Stojí na dnešním Karlově náměstí v Praze a je spojovaný s alchymisty, ale i podvodníky.
„Přízvisko Faustův získal ten dům až v 19. století. Ale zajímavé je, že legenda o Faustovi, která má kořeny až do století 16., odkazuje na skutečnou osobu, že Faust skutečně žil,“ vypráví Karel Černý, přednosta Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků z 1. LF UK.
Provozní budova Národního divadla
Národní divadlo pro svůj provoz potřebuje prostory na zkoušení i další zázemí. K tomu slouží několikapodlažní provozní budova z roku 1983. Unikátní komplex staveb na náměstí Václava Havla bývá spojovaný zejména se jménem architekta Karla Pragera.
„Architektonické řešení té provozní budovy bylo ve scénáři architekta Kupky, který to navrhl. Nicméně velkou část interiérů navrhoval i Karel Prager, například nábytek. Tím, že on dělal budovu Nové scény, tak propojil ty budovy, které jsou průchozí,“ ukazuje Barbora Truksová z marketingu Národního divadla.
Poslechněte si celý seriál plný architektonických zajímavostí!
