Když moje tělo zvládlo žhavé uhlíky, nepotřebuje léky, říká Dušek

Narodil se za úsvitu a býval ranní ptáče. Vstával klidně ve čtyři hodiny, a když studoval, tak se právě v tuto dobu učil.  „Divadlo mi ten režim trochu převrátilo. Nicméně i dnes jsem rád, když se mi třeba na dovolené podaří vstát brzy a vidět východ slunce.“ Dětství strávil do svých šesti let ve vile na Barrandově, kde jeho prarodiče pracovali. „Tehdy nestál Barrandovský most a přes řeku se jezdilo lodí. Já se vždycky bál, že odplujeme na jez, když převozník nestačí nastartovat motor.“

Velký kritik stávajícího školského systému býval velmi vzorný žák. „Knížky jsem uměl zpaměti a škola mi šla snadno. Já měl stále samé jedničky a žil jsem hlavně sportem a od gymnázia také divadlem, které jsem tam začal hrát.“ Na vysoké škole ale začalo přituhovat. „Mě vysoká škola nebavila. Vyzkoušel jsem jich asi pět, ale na rozdíl od gymnázia jsem tam cítil velkou nesvobodu a marxismus leninismus nebo dějiny dělnického hnutí jsem se prostě nedokázal učit…“ Nedostudoval a paradoxně sám pár let po té stanul před katedrou.

Maminka Jaroslava Duška zemřela na rakovinu. „Tehdy jí bylo nějakých 54 let a paradoxem je, že ve stejnou dobu umírala i její maminka. Také na rakovinu. Pro mne bylo velmi zvláštní vidět mámu umírat. Já jí tehdy nosil články o různých metodách léčby a ona je vůbec nečetla. Neměla najednou v sobě tu sílu udržet život. Byla smířená s tím, že odchází,“ dodává herec, který zhruba 10 let po té potkal ženu, která mu předala vzkaz od jeho zesnulé maminky.

V roce 1991 herec poprvé přešel přes žhavé uhlíky a od té doby přestal používat léky. „Když moje tělo dokázalo přejít přes uhlíky, tak proč by si neporadilo s nachlazením nebo něčím takovým,“ říká herec a velký znalec učení Čtyř dohod.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na novém audioportále mujRozhlas. Nezapomeňte se podívat také na videozáznam.