Léta jsem žil nadoraz, svěřuje se herec Miroslav Šimůnek, který několik let bojoval s poruchou spánku

Kvůli krizi spojené s pandemií rozváží od začátku roku po Brně pizzu. „Naštěstí točím seriál, ale jinak vlastně od března minulého roku nemůžu pracovat. Hraní mi chybí opravdu hodně.“

Usměvavý herec vyrostl v Jilemnici. Dlouhou dobu toužil po herectví. Na hereckou školu se přihlásil tajně a rodiče postavil před hotovou věc. „Reagovali na to skvěle,“ vzpomíná Miroslav Šimůnek. „Herectví nikdy není takové, jak si představujete v mládí. Je to náročnější práce, než si dokážete představit. Pro mě bylo na počátku studií velmi těžké, když jsme se pod vedením našich pedagogů museli podívat do svého já. Herec se totiž musí velmi dobře znát, včetně slabých stránek.“

Z českého Honzy až do Ameriky

Kariéru Miroslava Šimůnka odstartovala pohádka Zdeňka Trošky Z pekla štěstí, kde si zahrál Honzu, a rázem z něj byla známá tvář. „Já jsem nikdy nehvězdařil. Když jsem se začal objevovat v médiích, tak jsem se naopak zavřel do sebe. Vždy jsem se snažil být pokorný,“ říká herec, který se v době, kdy hrál v Divadle na Vinohradech, nebál udělat za svým pohodlným životem tlustou černou čáru a odjel na několik let do Latinské Ameriky, kde si živil jako model. V zahraničí se později prosadil i jako herec a jen o fous mu utekla role v Los Angeles.

Asi jen málokdo by řekl, že se po celou dobu činorodý herec trápil poruchou spánku, kterou řešil léky – ke konci jich byl schopen za jediný den spolykat třicet. „Dnes už vím, jaké je to svinstvo. Během představení jsem vypotil i pět litrů vody. Žil jsem opravdu nadoraz. Takových osm let jsem vlastně pořádně nespal,“ svěřuje se.

Poslechněte si celý rozhovor Kateřiny Kubalové s hercem Miroslavem Šimůnkem.