Na běh není nikdy pozdě, říká trenérka Hana Urbánková Alfery. Jaká je nejčastější chyba začátečníků?

Utíkala jste někdy k běhu před něčím, anebo je to spíš prostor, kam si chodíváte věci v hlavě srovnat?

Běh je terapie a myslím si, že spousta běžců nebo spousta lidí, kteří mají běh jako svůj životní styl, tak ví, že ten běh jim dokáže hodně pomoci. Takže kdybych řekla, že se to nikdy nestalo, tak bych určitě lhala.

Vy jste si před pár lety splnila sen, půlmaraton pod hodinu a půl. Byl to víc sportovní, nebo osobní milník?

Tak oni ti běžci v té své běžecké mluvě mají třeba nějaké hranice a teď budu porovnávat ne ty hranice běžců, co jsou na olympiádě, ale těch hobíků, z kterých se potom stanou nějaký výkonnostní běžci.

Hana Urbánková Alfery|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Hobíků? 

Říkáme hobíků, jako hobby běžci. A ti mají desítku pod 40 min. a půlmaraton pod hodinu třicet a ještě možná tam trošku visí pětka, řekněme za 19 min. Takže pro mě to byl svým způsobem nějaký sen kdysi dávno, když jsem začínala. Ale možná ještě větší splněný sen pro mě byl vloni, když jsem zaběhla osmistovku mnohem rychleji než tenkrát v těch 14 letech.

Za dvě dvacet šest. A máte spíš radši ty krátké, intenzivní úseky, nebo dlouhé tratě?

Ne, já miluju krátký věci, rychlý. Já jsem se k tomu chtěla dlouho vrátit a oni mi říkali, že už jsem na to jako stará. Já jsem se to nechtěla vzdát a vlastně jsem strašně šťastná za to, že možná tou svojí tvrdohlavostí jsem si tím šla, protože mi teď visí na krku republiková medaile z osmistovky v čase, který jsem kdysi neměla, A tak vlastně v tom podporuji ty své svěřence, že na běh není nikdy pozdě, ani na ty sny není nikdy pozdě. Porovnávám se sama se sebou a miluji to.

Hana Urbánková Alfery|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Co třeba nějaká nejčastější chyba těch začátečníků? Ta úplně nejběžnější.

Že běhají moc rychle. Je hrozně těžký na začátku se oprostit od toho, že kolem mě někdo běhá nějak rychle a dává mi nějaká čísla. Ale já jsem teď na své startovací pozici a ta moje je unikátní tím, že je to moje startovací pozice. Takže možná ta rychlost toho běhu na začátku, aby byla opravdu zdravá, abych si vybudovala tu vytrvalost a tu aerobní kapacitu, kterou tu tělo potřebuje, že může být diametrálně za tím tempem, co třeba běhají lidi, které vidí v okolí. A nenechat si to vzít. Takže naučit se běhat pomalu a chytře, abych mohla běhat rychle, tak je vlastně asi to nejtěžší, co spoustu z nich musí překonat.

Mění se vztah k výkonu s věkem? Jak své svěřence motivuje? Co znamená zdravý běh? Je držitelkou medaile Fair Play od Českého olympijského výboru za záchranu života soupeřky, jak na tento moment vzpomíná? A běhají i její tři děti? Poslechněte si celý rozhovor.