Oběť znásilnění měla ráda sex, takže to na ní nezanechá následky. I takové hlouposti jsou v rozsudcích, žasne advokátka Lucie Hrdá
Sexuální násilí je jedním z problémů naší společnosti a není možné před ním zavírat oči. Skálopevně je o tom přesvědčena advokátka Lucie Hrdá, která se dlouhodobě věnuje pomoci obětem sexuálního násilí a kromě jiného založila platformu Bez trestu.
Každá třetí žena má osobní zkušenost se sexuálním násilím. Valná většina případů se navíc děje doma a pachatelem je někdo, koho oběť zná. „Násilí se týká nejen žen, ale i dětí. Naše legislativa zná i znásilnění muže. Nicméně 90 % obětí jsou ženy,“ vysvětluje Lucie Hrdá s tím, že v poslední době se o sexuálních deliktech konečně začíná mluvit.
Boj proti extrémně nízkým rozsudkům
Velkým problémem je podle ní bagatelizace sexuálního násilí u soudů. Právě proto spoluzaložila platformu Bez trestu. „Zveřejňujeme anonymizované rozsudky a tresty – často velmi nízké, které soudci udělili. Mnohdy nevidí psychické následky, které přetrvávají dlouhá léta.“
Soudci bohužel často nepovažují znásilnění za závažný čin, který ovlivní celý další život oběti.
Lucie Hrdá
Odmala nesnášela nespravedlnost, proto se dala na dráhu advokátky. Začínala ve svých 26 letech a byla tehdy nejmladší advokátkou u nás. „Já měla štěstí na svého školitele, který to vůbec neřešil. Někteří soudci se ale divili a nevěděli třeba jak mě oslovovat. Dávali mi sežrat, že jsem žena a navíc mladá. Tehdy jsem chodívala brečet na toalety.“
Ve své praxi se setkává s brutálními případy a je na to připravená. Přesto jí některé kauzy zůstávají v paměti dlouho. „Když znalec mluví o tom, že oběť znásilnění měla ráda sex, takže to na ní nezanechá následky. Takovýhle hlouposti a ten soud přikyvuje, protože tomu vůbec nerozumí, a pak to napíše do rozsudku. Tyhle věci vám ulpí.“
Osvěta začíná u dětí
Důležité je podle Lucie Hrdé mluvit s dětmi o autonomii vlastního těla a začít můžeme třeba tím, že je nebudeme nutit pusinkovat každou tetičku. „My pořád učíme dívky, aby nenosily krátké sukně, ale bavit se musíme i s kluky a vysvětlovat jim, co je přípustné a co už ne.“ Stručně a jasně, o tématu je nutné mluvit a nevyhýbat se mu.
Řeč byla také o právech obětí znásilnění. „Naše právo slabší oběti chrání, ale lidé o tom mnohdy nevědí a bojí se znásilnění ohlásit. Oběť má třeba právo na výslech osobou stejného pohlaví nebo na advokáta zdarma.“
Když se neustále setkává s takovými případy, bojí se pak víc o své děti a blízké? Sama má zkušenosti se stalkingem, co jí jsou schopni lidé napsat za zprávy? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Dopředu mě žene vztek. Zrcadlo obhájkyně zneužívaných žen a dětí Lucie Hrdé
Původně chtěla být archeoložkou. Poté, co ji přijali na práva, se ale rozhodla pro cestu justice. Dnes je známou obhájkyní obětí sexuálních a násilných trestných činů.
-
Definice znásilnění je dnes šovinistická, na souhlas se sexem se stačí zeptat, radí advokátka Hrdá
Kauza Dominika Feriho možná přispěje ke změně definice znásilnění v českém právním řádu. Nově by jím mohl být i sexuální styk, k němuž jeden z partnerů nedá souhlas.
-
Za znásilnění v Česku osm devět let „natvrdo“? To bych chtěla vidět, říká advokátka Lucie Hrdá
„Všichni měli pocit, že když vás někdo znásilní, tak pachatel bude sedět. Teď zjišťují, že se to neděje,“ říká advokátka Lucie Hrdá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
