Reportérem navzdory zdravotním potížím. Po operacích čelisti jsem se učil znovu mluvit, vzpomíná Josef Kvasnička

„Chtěl jsem se odpojit od práce, starostí a plánování, být chvíli jen sám se sebou,“ vysvětluje Josef Kvasnička s tím, že o cestě do Santiaga prý uvažoval několik let. Letos v létě ale udělal první a nejdůležitější krok – koupil si letenky a nebylo cesty zpátky.

„V poslední době jsem udělal několik rozhodnutí, ale toto řadím na jedno z předních míst.“ Během své pouti potkával spoustu lidí, stejně jako jeho je trápila bolest a puchýře, ale chtěli dojít do cíle. Jedním z nejsilnějších zážitků pro něj bylo setkání s finským poutníkem Mikou, který mu pomohl překonat krizi. Celkem ušel 444 kilometrů.

„Když jsem to zjistil, úplně jsem se tetelil blahem, protože s takovou porcí kiláků jsem nepočítal. Celé jsem to šel tři týdny. Den před cílem jsem nemohl dospat. Přesně v 10:00 jsem přicházel ke katedrále v Santiagu, zvonily zvony a já jsem se dojal, což je věc, kterou novinář udělá jen málokdy.“

Během cesty se prý zklidnil a naučil se odstínit věci, které jsou důležité, které méně, a pochopil, jak málo toho člověk vlastně potřebuje.

Josef Kvasnička|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Cesta k vysněné profesi novináře

Život Josefa Kvasničky byl od počátku lemován knihami. Byl vášnivým čtenářem a snil o kariéře novináře. Psal se ale rok 1990 a fakultu žurnalistiky zaplavili adepti, kterým režim do té doby studovat nedovolil.

Josef Kvasnička se ale nevzdal. Začal pracovat v soukromém rádiu ve Zlíně a v roce 1996 nastoupil do České televize. 

Sny se mi splnily, aniž bych někomu šplhal po zádech. Beru to jako velký dar.

Své povolání si vybojoval i přes zdravotní potíže. Ve třiceti letech mu totiž lékaři diagnostikovali osteosarkom čelisti, díky kterému přišel o část obličeje. Během mnoha let absolvoval řadu operací.

„Když se poměry v puse změnily, tak jsem se musel znovu naučit mluvit a artikulovat. A ta pusa si zvykla. Lékaři odvedli fantastickou práci a já jim za to nikdy nepřestanu být vděčný,“ přiznává.

Co mu během náročného a bolestivého léčení dávalo sílu? Proč po operacích čelisti četl pohádky? Jak vzpomíná na náročné natáčení při povodních v Troubkách? A proč o sobě říká, že je konzervativní? Poslechněte si celý rozhovor.