Tanec je alfou a omegou mého života. Vytancovala jsem se i z tátovy smrti, líčí ředitelka festivalu Tanec Praha Yvona Kreuzmannová
Neuvěřitelných 35 let stojí v čele mezinárodního festivalu Tanec Praha, jehož prestiž doslova vydupala z popela. Čím ji tanec stále uchvacuje a proč se teprve teď chystá do míst, kde před lety tragicky zahynul její tatínek? I o tom mluvila v pořadu Až na dřeň Yvona Kreuzmannová.
„Letošní ročník Tance Praha, který bude od 3. do 28. června, mi po covidu vrátil pocit, že konečně zase můžeme nabídnout to, co jsme vždycky chtěli,“ těší se ředitelka festivalu s tím, že letos poprvé se bude tančit také v paláci Hybernia.
„Mám naštěstí skvělý tým, takže nemusím řešit během festivalu detaily a můžu se věnovat umělcům, kteří sem přijedou.“ Příprava Tance Praha je podle Yvony Kreuzmannové nekonečným příběhem. Dostat některé umělce do České republiky zabere i několik let.
„Tanec je alfou a omegou mého života,“ je přesvědčena žena, která už jako dítě hodně sportovala – dělala gymnastiku. Po vážném úrazu páteře, který ji na dlouho vyřadil z provozu, ale přesedlala na tanec, který ji už nikdy neopustil.
„Klasický balet mě ale nelákal nikdy. Já nechci vyprávět příběh. Chci mít prostor pro svou fantazii a to jsem našla v současném tanci.“
Cesta do světa tance nebyla přímá
Kvůli špatnému kádrovém posudku nemohla Yvona Kreuzmanová studovat obor, který si vysnila. Její rodiče totiž nebyli ve straně a ona tak i přes skvělý prospěch ve škole na nějakou dobu skončila v cestovním ruchu.
K vysněnému studiu tance jí paradoxně pomohla tragická smrt tatínka. „Mohla jsem tam napsat, že otec zemřel a oni se už dál neptali,“ vzpomíná. S úmrtím blízkého člověka se ale vyrovnávala těžce. Okolnosti otcovy smrti jsou navíc dodnes nevyjasněné.
„Tehdy jsem se z toho vytancovala. Je to dodnes strašně těžké, on pracoval jako expert na záchranu tropických pralesů. K Africe měl velmi blízko. Tu obrovskou zábranu jsem ale už překonala a příští rok se do Mosambiku chystám. Chci najít jeho hrobku.“
Jak se práce pro Tanec Praha promítla do jejího osobního života? Proč se na ni zpočátku dívali jako na malou holku? Řeč byla také o tom, že u sebe doma ubytovala ukrajinskou tanečnici s její dcerou a pomáhá i dalším. Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Mám svět tance rád, ale fyzická nevolnost byla znamením, že potřebuji pauzu, uznává choreograf Kuneš
Do povědomí lidí se dostal jako zakladatel souboru současného tance 420PEOPLE a také jako porotce soutěže StarDance. Nejen o tanci mluvil v pořadu Až na dřeň Václav Kuneš.
-
Choreografka Anet Antošová: Spolupracovat s Jiřím Kornem je radost, jsme na stejné vlně
Tanec je její život a věnuje se mu naplno, ať už jako profesionální tanečnice, lektorka nebo choreografka nejrůznějších projektů, od muzikálů přes film až po koncerty.
-
Radka Fišarová: Jsem nesmírně vděčná za to, že můžu být mámou. Dnes už nic neberu jako samozřejmost
Zpívat začala už jako malá holka. Prosadila se v muzikálech, ale věnuje se i šansonům. V pořadu Až na dřeň mluvila nejen o hudbě, ale také o životních kotrmelcích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka