Ve městě si všimnete i detailů, které jiní minou. Aplikaci Arthur představila Radka Klikarová
Nevíte, kam vyrazit o víkendu, nebo si myslíte, že své město znáte nazpaměť? Česká aplikace Arthur vás v obou případech může překvapit. Nabízí tematické trasy, tipy na akce i interaktivní městské hry. S Vojtou Přívětivým si o ní povídala kreativní producentka městských her Radka Klikarová.
Kdybyste měla úplně jednoduše představit Arthura, je to spíš chytrý průvodce, plánovač výletů nebo herní aplikace?
Je to všechno dohromady. Není to ani klasický průvodce, ani vyhledávač v pravém slova smyslu, je to kombinace všeho. Najdete tam nejen tipy na výlety od uživatelů, kteří tam sdílejí své posty. Najdete tam zajímavá místa ve svém okolí, najdete tam aktuální akce a události a najdete tam trasy a především městské interaktivní hry
Takže je to trošku i sociální síť?
Úplně sociální síť Arthur není, protože každá sociální síť se zaměřuje na osoby, na profily, lajkování, ale náš obsah jsou hlavně zážitky, které mezi sebou uživatelé sdílejí a doporučují si, co dělat ve volném čase.
A kdo je typický uživatel?
Typický uživatel je v podstatě kdokoliv, kdo aktivně řeší svůj volný čas. Snažili jsme se Arthura navrhnout tak, aby to bylo pro všechny typy uživatelů, to znamená i pro maminky s dětmi, pro mladé lidi, ale i pro turisty, co rádi vyrazí někam na výlet.
Umí mě podle Vás Arthur překvapit i třeba ve městě, kde žiji celý život?
Čtěte také
Určitě, protože Arthur zobrazuje nejen známá, ale i méně známá místa. Takže třeba často procházíte ulicemi a vůbec si nevšimnete, že některé památky nebo místa jsou spjata s nějakou historií nebo třeba nějakým symbolem. Můžu dát příklad. Když jsme začínali psát městské hry, tak nás oslovila, nebo my jsme ji oslovili, už přesně nevím, zkušená průvodkyně z Prahy, která nám nabídla, že nám napíše hru na téma ďábelská zastavení.
Hráč chodí po trase a všechna ta zastavení jsou spjatá s nějakou ďábelskou symbolikou. A to bylo docela zajímavé, protože si pamatuji jedno místo, když vcházíte z Národní třídy do Platýze, do pasáže, tak tam po levé straně nahoře je taková soška sovičky na tyčce a té si normálně nevšimnete. Vy možná víte.
Ano, tuším, už jsem o tom slyšel.
A víte, co to bylo?
První dopravní značka.
Výborně, Vojto, to jste mě mile překvapil. A my to máme zapracované v té hře. Ale v té hře samozřejmě to nebyla první dopravní značka, ale tehdy v raném křesťanství byl symbol sovy spojován s temnotou, s hříchem a s ďáblem. A proto to máme v té hře. A když jsme u toho, že to byla první dopravní značka, tak v 16. století tam byl zájezdní hostinec a formanské vozy tam zajížděly. A sovička právě ukazovala, jestli parkoviště nebo garáž, nebo jak to mám nazvat, je volná pro ty vozy, nebo ne. Takže když byla ve svislé poloze, bylo volno. Busta mohl zajet. A když byla hlavičkou dolů, tak parkoviště bylo plné.
Jak vznikají městské hry? Využívají tvůrci u Arthura umělou inteligenci? A jaké jsou s aplikací plány do budoucna? Poslechněte si celý rozhovor!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
