V jedné divadelní komedii vystřídám rekordní počet převleků. Rozmanitost herectví mě moc baví, pochvaluje si Lucie Štěpánková

Lucii Štěpánkové v poslední době přichází jedna zajímavá herecká nabídka za druhou. Hraje v mnoha divadlech i v několika televizních seriálech. Působí ale také v dabingu a v rozhlase.

„Na herecké práci mě baví její rozmanitost. Po vážných rolích jsem teď ráda za komedii, ve hře Dokonalá fraška mám pět rolí, ve dvou lidech tam máme 98 převleků. V dabingu zas nemám problém nacítit se na postavu, vycházet z ní a sloužit jí.“

Hereckou průpravu měla už v dětství, když se svou kamarádkou, dnes také herečkou a držitelkou Thálie, Veronikou Korytářovou chystávaly představení pro děti. Společně se později také přihlásily na ostravskou konzervatoř.

Lucie Štěpánková|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Okouzlující svět divadla

„Já jsem z malého města. Pocházím ze Vsetína a příchod do Ostravy byl pro mě velký skok. Svět konzervatoře mě ale očaroval,“ vzpomíná. Mladá herečka tehdy chodívala na nejrůznější představení a poctivě si do deníčku zapisovala své dojmy.

K zápisu o Ungeltu a Vinohradském divadle si prý tehdy udělala srdíčko na znamení toho, že by v nich ráda pracovala, což se jí po pár letech skutečně podařilo. „Já ale neměla ambici jít do Prahy. Chtěla jsem hlavně dělat divadlo.“

V Divadle na Vinohradech najednou stála na jevišti vedle velkých hereckých osobností. „Tehdy jsem se hodně styděla vedle nich projevit. Oni ke mně ale byli neuvěřitelně milí a laskaví.“

Hrát žijící postavu je zodpovědnost

Kateřina Kubalová a Lucie Štěpánková|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Kromě divadelního jeviště je Lucie Štěpánková vidět i v televizních seriálech. Na všechny své role se pečlivě chystá. Velkou výzvou pro ni byla hlavní role v aktuálně vysílané minisérii Matematika zločinu, kde hraje skutečně existující postavu.

„Je to velká zodpovědnost. Na setkání s novinářkou Magdalenou Sodomkovou jsem šla připravená a myslela jsem si, že mi to zabere dvacet minut. Seděli jsme tři hodiny a já jsem ráda, že mě pustila i do svých osobních postřehů, ze kterých jsem pak mohla čerpat.“

Jsou pro ni důležitá ocenění? Kdy se na jevišti cítí jako na surfu? Má ambice něco napsat? A co by chtěla předat svým dcerám? Poslechněte si celý rozhovor.