Do poslední chvíle dělám kraviny, tak se při práci cítím nejvíc soustředěný, směje se herec David Novotný
„Já fakt do poslední chvíle dělám legraci. Pak mě zavolají k tomu monitoru a říkají, že to není bratelný, protože se třese kamera. Ten kameraman se prostě smál. No tak to pak přetočíme,“ líčí David Novotný.
Vidět ho můžete na televizních obrazovkách, filmových plátnech i divadelních prknech. Posluchači rozhlasových her a audioknih zase velmi dobře poznají jeho hlas. Kdyby si však David Novotný měl zvolit jen jednu disciplínu, zůstane u divadla.
„Divadlo. Tady a teď, než nás nahradí AI, tak potřebuji tu konfrontaci s lidmi. Divadlo je grunt,“ potvrzuje.
Hodně prý dbá na to, aby jeho figury nebyly úplně jednoznačné. A také přemýšlí o tom, co má postava ráda a co ji vzrušuje.
„Mě to baví, promění postavu, když je saďour třeba nebo když má rád zvířátka nebo malý děti. Hodně to promění myšlení té figury. Nevymýšlím si vykrouceniny, schválnosti. Spíš podle toho, co si přečtu, tak mu to potom můžu přisoudit jako post. Řeknu si třeba, že ten rád sahá na sametový věci. Že je sahač dotykář, někdo je objímací a mně to stačí. Neprezentuji to a přijde mi, že když to mám v hlavě dobře nastavené, tak to funguje.“
Často sedává v koutě
Vysněné role a ambice zahrát si nějakou specifickou postavu nemá. „Sedávám často v koutě a ta práce si mě prostě najde. Kdybych byl režisér, tak se na sebe vyprdnu. Ale oni vědí, že umím máknout. I když do poslední chvíle dělám legraci. Ale já se nejvíc soustředěný cítím, když do poslední chvíle dělám kraviny,“ směje se David Novotný.
Aktuálně ho můžete vidět třeba v Divadle Na Fidlovačce, kde mělo v březnu premiéru představení Obraz. Ve francouzské komedii o křehkosti přátelství mužů středního věku se na jevišti potkává s Kamilem Halbichem a Michalem Dlouhým.
„S Michalem nás baví spolu být, že si nepřekážíme, neškodíme, vyhovujeme si, vlastně nám to spolu docela hraje. Tak jsme vymysleli další věc, že někoho přibereme. Já jsem sám říkal, že bych chtěl zkoušet s Kamilem a on se s ním strašně dobře zná. Takže to bylo vlastně zadání, že jsme začali hledat hru pro tři chlapy.“
Proč nakonec vybrali hru Obraz? Jak se jim pracovalo s mladých režisérem Vojtěchem Nejedlým? Co znamená, že jsou s kolegy načuchaní? A proč na něj lidé volají častěji Jardo než Davide? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
