Jak naspořit na důchod?

21. březen 2017

Mnozí Češi žijí stále v iluzi, že se o jejich důchod postará stát. A pokud si spoří na penzi, často začnou až kolem padesátky. A to už je na slušnější živobytí v důchodu většinou pozdě. Často přitom, podle finančních poradců, stačí dodržovat pár jednoduchých pravidel.

Pokud jde člověk do důchodu, měl by mít naspořeny vlastní peníze. Finální částka je velmi individuální. Záleží na výši měsíčního příjmu, životním standardu, představě o tom, co chce v penzi podnikat atd.

„Jestliže člověk od státu získá důchod ve výši 10 000 korun a vlastní renta by se měla pohybovat ve stejné výši po dobu 30 let, pak je třeba mít naspořeno alespoň 2,1 milionu korun,“ konstatuje finanční poradce Jiří Kubík.

A to je pro mnohé docela dost. Prvním pravidlem je začít investovat na důchod co nejdřív. Teorie říká, že na penzi je třeba odkládat si od mládí nejméně 10 procent svého platu. Čím později se spořením či investováním začneme, tím by měla být tato částka vyšší. Deset procent si však spoří málokdo z nás. Dobré je začít i s pár stovkami měsíčně a tuto částku zvyšovat, ovšem pravidelně a dlouhou dobu.

„K dvoumilionové sumě lze dospět například tím, že si odkládám každý měsíc 2000 Kč po dobu 30 let. Když ale lidé začnou s přípravou na důchod o 10 let později, pak musí měsíčně dávat stranou už 4000 Kč,“ vysvětluje spoření v praxi finanční poradce. Otázkou také je, kde peníze zhodnocovat. Základem jsou penzijní produkty. Patří sem populární penzijní připojištění a jeho nástupce doplňkové penzijní spoření. „Penzijní spoření je podporované státem. Každý má nárok na měsíční podporu až 230 korun a roční daňovou úlevu až 1 800 korun, od příštího roku dokonce nově 3600 Kč. Aby lidé využili výhody naplno, měly by si sem měsíčně posílat 3000 Kč. Současná legislativa ale umožňuje využít naspořené peníze až po dosažení důchodového věku.“ připomíná Jiří Kubík.

Pokud by se lidé chtěli dostat ke svým penězům dříve než v penzi, určitou alternativou jsou podílové fondy. V současnosti patří mezi stále oblíbenější investice, protože na rozdíl spořících produktů dokážou překonat inflaci. Na druhou stranu je ale třeba počítat s jistým rizikem. V případě potřeby se pak střadatelé ke svým penězům dostanou řádově během několika týdnů.

„Investice do fondů mohou být řádově ve stokorunách měsíčně. Je ale nutné počítat i s tím, že u většiny z nich se platí vstupní či výstupní poplatky. Také proto mají fondy smysl, pokud chcete zhodnocovat peníze spíše dlouhodobě. Díky přísné legislativě se ovšem nemusíte obávat, že by mohl být podílový fond vytunelován nebo že by zkrachoval,“ dodává finanční poradce Jiří Kubík.

autor: Ivana Navrátilová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.